Evropské akciové trhy se v úterý chystají otevřít v mínusu poté, co se vytratila pozitivní nálada z počátku týdne. Investoři zůstávají opatrní, protože se obnovuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, což může mít zásadní dopad na globální obchod, ceny komodit i technologický sektor.
Podle údajů brokerské společnosti IG by měl britský index FTSE 100 zahájit obchodování o 0,15 % níže, německý DAX o 0,11 %, francouzský CAC 40 o 0,16 % a italský FTSE MIB o 0,3 %. I když jde o relativně mírné pohyby, odrážejí změnu nálady investorů, kteří začínají znovu zohledňovat geopolitická rizika.

Napětí mezi USA a Čínou znovu vzplanulo poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Pekingu novou vlnou zvýšení cel. Tím chce podle svých slov „finančně čelit“ čínským vývozním kontrolám na vzácné zeminy. Tento krok Čína oznámila minulý týden a v praxi by mohl omezit přístup amerických společností ke klíčovým surovinám, které jsou nezbytné pro výrobu polovodičů, elektromobilů, obranných systémů i obnovitelných technologií.
Čína má přibližně 70 % světových zásob vzácných zemin, což jí dává výraznou strategickou výhodu. Pokud by skutečně došlo k omezování exportu těchto materiálů, dopady by mohly být citelné především pro americké a evropské výrobce technologií, kteří jsou na dodávkách z Číny závislí.
Trump sice v neděli na své síti Truth Social dodal, že obchodní vztahy s Čínou „budou v pořádku“, nicméně jeho dřívější prohlášení vyvolalo vlnu nervozity. Investoři si stále pamatují na obchodní válku mezi USA a Čínou v letech 2018–2019, kdy prudký růst cel zasáhl světový obchod a přispěl k poklesu růstu HDP v řadě zemí.
Čínské trhy se po nedávném růstu dostávají pod tlak. Po sérii vládních stimulačních opatření, která měla oživit spotřebitelskou poptávku a podpořit developerský sektor, začínají investoři zpochybňovat udržitelnost tohoto oživení. Obnovené obchodní napětí navíc zpochybňuje naděje na stabilní návrat čínské ekonomiky k vyššímu tempu růstu.
Evropské akcie se tak ocitají mezi dvěma směry – na jedné straně stojí naděje na globální měnovou uvolněnost, která podporuje riziková aktiva, na straně druhé obavy z geopolitických komplikací, které by mohly přerůst v novou obchodní konfrontaci.
V centru pozornosti jsou také nadcházející výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky ve Washingtonu. Tyto instituce zveřejní nejnovější zprávu o výhledu světové ekonomiky, která by mohla ovlivnit očekávání ohledně růstu v příštím roce. Na zasedáních se sejdou zástupci centrálních bank, ministrů financí, podnikatelské sféry i akademiků, aby diskutovali o zásadních tématech – od vymýcení chudoby a dluhové zátěže rozvojových zemí až po dopady umělé inteligence a transformace energetiky.

Investoři zároveň sledují podnikové výsledky. V úterý své hospodářské výsledky zveřejní mimo jiné švýcarská společnost Givaudan, světový lídr ve výrobě vůní a chutí, a švédský technologický gigant Ericsson, který čelí silné konkurenci v oblasti 5G technologií a síťových řešení. Jejich čísla mohou být indikátorem kondice evropského průmyslu a technologického sektoru.
Z makroekonomického pohledu přitáhnou pozornost také nová data o inflaci v Německu a nezaměstnanosti ve Velké Británii, která budou zveřejněna v 10:00 londýnského času. Očekává se rovněž aktualizace indexu ekonomického sentimentu v eurozóně, který by mohl ukázat, zda nálada firem i spotřebitelů v Evropě nadále zůstává pod vlivem geopolitických rizik.
Zatímco minulý týden přinesl náznaky optimismu díky spekulacím o možném snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, tento týden ukazuje, že trhy zůstávají mimořádně citlivé na globální politické události. Každé Trumpovo prohlášení, čínské rozhodnutí o exportní politice či ekonomická data z Německa a Británie tak mohou snadno ovlivnit směr evropských burz.
Celkově lze říci, že úterní obchodování začne v duchu opatrnosti. Investoři budou vyčkávat na nové informace z Washingtonu i Pekingu a sledovat, zda se napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami znovu nezmění v eskalaci, která by mohla ohrozit nejen globální obchod, ale i důvěru ve světový růst.