Evropské akciové trhy se ve čtvrtek snažily najít jasnější směr, protože investoři zpracovávali další vlnu výsledků hospodaření velkých společností a zároveň vyčkávali na rozhodnutí několika centrálních bank. Očekávalo se, že hlavní indexy otevřou bez výrazného posunu, což naznačovaly předobchodní indikace. Podle údajů společnosti IG měly britský FTSE 100 i francouzský CAC 40 zahájit obchodování přibližně na stejné úrovni jako ve středu. Německý DAX a italský FTSE MIB měly otevřít mírně výše, ale bez signálu jednoznačného růstu.
Situace tak odrážela nejistotu, která je patrná na trzích v posledních dnech. Investoři zvažují soutok několika klíčových faktorů: makroekonomická data ukazují na zpomalení v průmyslu, výsledky firem jsou smíšené a politické signály z USA i Evropy přispívají k rozkolísané náladě. Obchodníci také vyhodnocují vývoj kolem snižování inflace a úrokových sazeb, což zůstává určujícím tématem pro ocenění aktiv v Evropě.
Výsledková sezona pokračuje, firmy hlásí smíšené výsledky
Čtvrtek byl velmi aktivním dnem z hlediska výsledků hospodaření. Mezi prvními, kdo zveřejnil čísla za třetí čtvrtletí, byla farmaceutická společnost AstraZeneca.
Ta potvrdila svůj celoroční výhled a oznámila vyšší než očekávané tržby i zisk. Výsledky podpořily zejména léky z oblasti onkologie a imunologie, které si udržují silnou poptávku na globálních trzích. Investoři přivítali potvrzení prognózy, protože v posledních týdnech se objevovaly obavy, že některé farmaceutické společnosti čelí tlakům v cenotvorbě.
Podobně pozitivně překvapila německá logistická skupina DHL. I když firma čelila slabšímu objemu obchodů v USA, celkově výsledky překonaly odhady. Generální ředitel společnosti Tobias Meyer však upozornil, že nákladní doprava a přepravní služby v Severní Americe se v posledních měsících výrazně zpomalily. Globální logistika tak stále zůstává citlivým indikátorem ekonomické aktivity, a její vývoj investoři sledují velmi podrobně.
Naopak Commerzbank vykázala nečekaný meziroční pokles čistého zisku o 7,9 % na 591 milionů eur. Vedení vysvětlilo, že výsledky ovlivnily mimořádné daňové položky a náklady spojené s restrukturalizací. Zároveň však banka zvýšila očekávaný roční čistý úrokový výnos z 8 miliard na 8,2 miliardy eur, což naznačuje, že jádrové podnikání zůstává pevné i navzdory tlakům v prostředí vysokých sazeb.
Centrální banky jsou zpět ve středu pozornosti
Evropské trhy vyhlížely také rozhodnutí centrálních bank v Norsku a ve Velké Británii. Očekávalo se, že Bank of England ponechá svou klíčovou sazbu na úrovni 4 %, přičemž měnová politika bude nadále záviset na dalších datech o inflaci a mzdovém růstu. Tvůrci politik se zároveň připravují na oznámení podzimního britského rozpočtu 26. listopadu, který naznačí směr fiskální politiky pro nadcházející rok.
Debata o sazbách se tak v Evropě stává stále více propojenou s rozpočtovou politikou. Investoři sledují, zda vlády budou ochotné stabilizovat veřejné finance, nebo zda budou raději podporovat domácnosti a podniky vyššími výdaji. Tyto faktory se poté promítají do očekávání vývoje inflace i ekonomického růstu.
Trhy sledují také vývoj v USA a Asii
Asijské akcie během noci rostly a sledovaly oživení na Wall Street, kde technologické společnosti posílily poté, co výsledky výrobce čipů AMD podpořily důvěru v sektor umělé inteligence. Investoři zároveň věnovali pozornost jednání amerického Nejvyššího soudu o legitimitě obchodních cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Někteří soudci vyjádřili skepsi vůči rozsahu pravomocí exekutivy v oblasti cel, což podporuje očekávání, že by část cel mohla být zrušena. To by mohlo posunout akciové trhy vzhůru, zejména ve výrobních a exportních odvětvích.
