Evropské akciové trhy se ve středu ráno pohybovaly v rozkolísaném pásmu, když investoři zvažovali kombinaci geopolitických rizik, firemních zpráv a očekávaných makroekonomických dat. Nervozitu na trzích vyvolaly především výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který znovu otevřel téma možné anexe Grónska Spojenými státy. Právě tento faktor posunul do popředí zájmu evropské obranné společnosti, jejichž akcie pokračovaly v růstu.
Panevropský index STOXX 600 se v úvodu obchodování pohyboval prakticky beze změny, přičemž vývoj napříč sektory i jednotlivými burzami byl nejednotný. Německý index DAX posílil zhruba o 0,4 %, zatímco trhy ve Španělsku a Itálii stagnovaly. Všechny tyto burzy přitom v předchozí seanci uzavřely na historických maximech, což naznačuje, že současný vývoj lze vnímat spíše jako krátkou konsolidaci než obrat trendu.
Zcela odlišný obrázek však nabídly akcie z obranného sektoru. Index STOXX Europe Aerospace and Defense přidal přibližně 0,3 % a zaznamenal již čtvrtý růstový den v řadě. Přestože tempo růstu bylo nižší než v předchozích seancích, investoři nadále zvyšují expozici vůči obranným titulům v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí v Evropě i v arktickém regionu.
Pozornost globálních trhů se soustředí především na Grónsko, autonomní území Dánska, které se znovu dostalo do centra geopolitického dění. Po nedávné americké vojenské operaci ve Venezuele, která vedla k zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, prezident Trump naznačil, že jeho administrativa zvažuje „řadu možností“, jak získat kontrolu nad Grónskem. Tyto možnosti podle vyjádření Bílého domu zahrnují i využití americké armády.
Trump opakovaně argumentuje tím, že Spojené státy Grónsko potřebují z důvodů národní bezpečnosti. Poukazuje především na rostoucí aktivitu Ruska a Číny v arktické oblasti, která je strategicky významná jak z vojenského, tak z ekonomického hlediska. Tyto výroky vyvolaly silnou reakci v Evropě a přispěly k růstu obranných akcií, protože investoři očekávají zvýšené vojenské výdaje ze strany evropských států.
Grónsko i Dánsko však možnost prodeje či převodu území jednoznačně odmítly. Evropští lídři vydali společné prohlášení, v němž zdůraznili, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé spolu s Dánskem. Tento diplomatický postoj sice mírně uklidnil politickou rovinu, nicméně bezpečnostní rizika zůstávají a nadále podporují zájem o obranný sektor.
Významným signálem pro trhy bylo i úterní prohlášení dánského ministra obrany a místopředsedy vlády Troelse Lunda Poulsena. Ten oznámil, že Dánsko plánuje investovat přibližně 88 miliard dánských korun do opětovného vyzbrojení Grónska. Tento krok vláda zdůvodňuje „vážnou bezpečnostní situací“ a potřebou posílit obranu v arktickém regionu. Pro evropské zbrojařské společnosti to představuje potenciální nové zakázky a dlouhodobější podporu tržeb.
Poulsen zároveň zdůraznil, že Dánsko má zájem zůstat spojencem Spojených států, avšak pouze za předpokladu vzájemného respektu a spolupráce. Tento vyvážený tón naznačuje snahu udržet transatlantické vztahy, aniž by Evropa ustupovala v otázkách své suverenity. Pro investory to znamená pokračující nejistotu, která však paradoxně zvyšuje atraktivitu obranných akcií.
Na úrovni jednotlivých titulů byl vývoj v Evropě smíšený. Logistická společnost InPost se propadla o téměř šest procent poté, co investoři vybírali zisky po prudkém růstu z předchozího dne, kdy firma oznámila indikativní nabídku na odkup akcií. Naopak akcie společnosti Bayer posílily poté, co firma podala žaloby na výrobce vakcín proti Covid-19 kvůli údajnému porušení patentů.
Negativně se nadále vyvíjely akcie společnosti Nestlé, které klesly v návaznosti na oznámení o stažení některých šarží kojenecké výživy. Pozitivní zprávy naopak přišly ze Švédska, kde automobilka Volvo Cars oznámila meziroční růst prodejů v prosinci, zejména díky silnému zájmu o plně elektrické vozy.
Dalším důležitým bodem pro investory budou předběžné údaje o inflaci v eurozóně za prosinec, které mají být zveřejněny během dne. Očekává se inflace kolem dvou procent, což odpovídá cíli Evropské centrální banky. Tyto údaje mohou ovlivnit širší sentiment na trzích, nicméně krátkodobě zůstává hlavním hybatelem geopolitika a růst obranných výdajů.
Celkově lze říci, že zatímco širší evropské akcie po rekordech zpomalují, obranný sektor těží z rostoucí nejistoty a nových vládních investic. Situace kolem Grónska tak znovu ukazuje, jak rychle mohou geopolitické události změnit investiční priority na evropských trzích.
