Evropské akciové trhy se ve středu pohybovaly na stabilní úrovni, protože investoři čekali na klíčová inflační data ze Spojených států a zároveň hodnotili možné dopady rámcové obchodní dohody mezi USA a Čínou. Obchodní seance se nesla ve znamení vyčkávání, které se projevilo mírnými pohyby indexů a sektorovými přesuny. Panevropský index STOXX 600 vzrostl o 0,1 % na 553,85 bodu, a to v ranním obchodování v 7:05 GMT. Tento pohyb naznačuje opatrný optimismus, který je na trzích cítit po oznámení možné dohody dvou největších světových ekonomik.
V úterý večer Spojené státy a Čína oznámily, že se jejich zástupci po dvoudenních jednáních v Londýně dohodli na rámcovém plánu, jehož cílem je obnovení obchodního příměří. Kromě toho by měla být zrušena čínská omezení na vývoz vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu elektroniky a automobilů, a na oplátku USA přislíbily uvolnění některých vývozních restrikcí, zejména v oblasti polovodičů. Přestože dohoda zatím není formálně schválená a čeká na podpisy nejvyšších představitelů – Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga – investoři ji vnímají jako pozitivní signál, že by se mohlo zmírnit napětí, které už několik let zneklidňuje globální trhy.
V reakci na možné zmírnění obchodní války se nejlépe dařilo akciím automobilových výrobců, jejichž akcie posílily v průměru o 0,5 %. Tento sektor by totiž ze zrušení vývozních omezení těžil nejvíce – vzácné zeminy jsou nezbytné pro výrobu baterií, elektromotorů a dalších technologických komponent, bez nichž se moderní automobilky neobejdou. Naopak se nedařilo maloobchodnímu sektoru, který klesl o 2,4 %. Největší propad zaznamenala španělská společnost Inditex, mateřská firma módní značky Zara, jejíž akcie oslabily o 4 % poté, co firma oznámila horší než očekávané výsledky za první čtvrtletí. Pomalejší start letních výprodejů a zpomalující spotřebitelská poptávka v Evropě i v USA vedly investory k přehodnocení vyhlídek společnosti.
Napětí na trzích dále zvyšovalo očekávání ohledně inflačních dat z USA, která měla být zveřejněna později během dne. Investoři spekulovali, zda se již začaly projevovat důsledky amerických cel na spotřebitelské ceny. Zveřejněné květnové hodnoty indexu CPI (index spotřebitelských cen) mohly napovědět, zda hrozí riziko stagflace – tedy kombinace stagnujícího ekonomického růstu a rostoucí inflace. Tento výhled by měl vliv nejen na akciové trhy, ale i na budoucí kroky Federálního rezervního systému (Fed), který v posledních týdnech zaujímá opatrný postoj a vyčkává s úpravami úrokových sazeb.
Důležitým faktorem pro britské trhy byla také plánovaná revize výdajů ve Spojeném království, kterou měla představit nová ministryně financí Rachel Reevesová. Ta měla rozdělit více než 2 biliony liber veřejných prostředků (což odpovídá přibližně 2,7 bilionu dolarů) na podporu hospodářského růstu v jednotlivých sektorech. Záměrem britské vlády je oživit investice do infrastruktury, zelené energetiky, zdravotnictví a školství. Tento fiskální impulz by mohl ve střednědobém horizontu pomoci britské ekonomice odrazit se od stagnace, ale zároveň může zvýšit inflační tlaky, pokud nebude doprovázen adekvátní měnovou politikou.
Celkově lze říci, že evropské trhy vstoupily do středy v relativním klidu, ale s vědomím, že nadcházející hodiny přinesou důležité informace, které mohou zásadně ovlivnit vývoj do konce týdne. Jak inflační data z USA, tak vývoj kolem americko-čínské dohody a britské rozpočtové plány mohou změnit očekávání investorů, pokud dojde k výraznému překvapení. Zatím se však zdá, že trhy zůstávají ve vyčkávacím módu, bez větší ochoty riskovat.
