Evropské akciové trhy v úterý přešlapovaly na místě, když výrazné zisky ve zdravotnickém sektoru narazily na protitlak ze strany spotřebitelských a energetických akcií. Investoři zůstávali opatrní a soustředili se především na jednotlivé firemní příběhy, zatímco širší makroekonomický obrázek nabídl jen omezené impulzy. Výsledkem byla seance bez jasného směru, která dobře ilustruje aktuální selektivní přístup trhu.
Panevropský index STOXX 600 si krátce po otevření připsal zhruba 0,2 % a pohyboval se poblíž úrovně 588 bodů. Hlavní regionální trhy zůstávaly utlumené. Německý DAX mírně posílil, francouzský CAC 40 lehce oslabil a britský FTSE 100 se držel prakticky beze změny. Investoři tak zjevně postrádali jednotný katalyzátor, který by trhy vyvedl z úzkého obchodního pásma.
Hlavním tahounem růstu byl zdravotnický sektor, který si připsal největší zisky ze všech odvětví. Klíčovou roli sehrála společnost Novo Nordisk, jejíž akcie vyskočily o téměř šest procent poté, co Food and Drug Administration schválil její pilulku na hubnutí.
Jde o významný krok, který firmě poskytuje konkurenční výhodu na rychle rostoucím trhu s léky na regulaci hmotnosti. Investoři vnímají toto schválení jako potvrzení dlouhodobého růstového příběhu společnosti a potenciál další expanze tržeb, zejména na americkém trhu.
Zdravotnický sektor jako celek tak těžil z optimismu kolem inovací a stabilní poptávky, která je méně citlivá na hospodářský cyklus. Tento defensivní charakter zdravotnictví je v současném prostředí pro investory atraktivní, zejména v době, kdy přetrvávají obavy ohledně vývoje spotřebitelské poptávky a energetických cen.
Na opačné straně trhu stály akcie orientované na spotřebitele. Luxusní tituly zaznamenaly slabší výkonnost, přičemž pokles postihl například společnost Richemont. Investoři se obávají, že vyšší životní náklady a nejistota ohledně ekonomického růstu mohou i nadále brzdit poptávku po zbytném zboží, což se negativně promítá do valuací firem v tomto segmentu.
Energetický sektor rovněž působil jako brzda trhu a po několika dnech růstu mírně oslabil. Vývoj odrážel jak kolísání cen ropy, tak specifické firemní zprávy. Pozornost se soustředila například na dánskou společnost Orsted, která čelí nejistotě kolem projektů větrných elektráren na moři v USA. Přestože firma dosáhla dílčího úspěchu v právním sporu týkajícím se projektu u pobřeží Rhode Islandu, její akcie zůstávaly pod tlakem a připomínaly, že sektor obnovitelných zdrojů je citlivý na politická a regulační rozhodnutí.
Z automobilového sektoru přišly smíšené zprávy. Prodeje společnosti společnost Tesla v Evropě v listopadu meziročně klesly o téměř 12 %, což vedlo k dalším úvahám o sílící konkurenci na trhu elektromobilů. Tržní podíl Tesly v regionu se snížil, i když oproti předchozímu měsíci došlo k mírnému zlepšení. Naopak čínská BYD pokračovala v expanzi a dále posilovala svou pozici v Evropě, což investoři vnímají jako dlouhodobou výzvu pro tradiční i americké výrobce.
Makroekonomický kontext zůstal relativně klidný. Pozornost trhu se obracela k energetickým datům z Norska, kde produkce ropy v listopadu překonala prognózy. Vyšší těžba posiluje roli Norska jako klíčového dodavatele energií pro Evropu, ale zároveň může přispívat k tlaku na ceny ropy. Investoři rovněž vyhlíželi nové údaje o HDP ze Španělska a později také data o růstu americké ekonomiky za třetí čtvrtletí, která by měla potvrdit její relativní odolnost.
Celkový obraz evropských trhů tak zůstává smíšený. Silné individuální příběhy, jako je růst Novo Nordisk, dokážou posunout jednotlivé sektory vzhůru, ale nejsou zatím dostatečné k tomu, aby rozhýbaly celý trh. Pro investory to znamená prostředí, kde je klíčové pečlivé vybírání konkrétních titulů a sektorů namísto plošných sázek na růst indexů.
