Evropské akciové trhy zahájily týden nejistě a s rozdílným vývojem napříč regiony, protože investoři bedlivě sledují nadcházející rozhodnutí americké administrativy ohledně nových celních sazeb. Blížící se termín 9. července, do kterého má prezident Donald Trump oznámit detaily plánovaných opatření, zvyšuje nervozitu na globálních trzích. Zatímco některé indexy mírně rostly, jiné klesaly, což odráželo smíšené reakce investorů na vývoj obchodních jednání mezi USA a jejich partnery.
Celoevropský index STOXX 600 zůstal v ranních hodinách téměř beze změny a pohyboval se na úrovni 541,08 bodu. V jednotlivých zemích byl vývoj různorodý. Německý DAX vzrostl o 0,4 %, což částečně odráželo mírně optimistický sentiment ohledně pokračujících jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Francouzský CAC 40 naproti tomu oslabil o 0,1 %, zatímco španělský IBEX mírně vzrostl o 0,1 %. Britský FTSE 100 klesl o 0,2 %, zejména kvůli poklesu cen ropy, který se podepsal na výkonnosti energetických titulů.
Podle víkendového prohlášení prezidenta Trumpa je administrativa blízko uzavření několika obchodních dohod. Zároveň ale plánuje informovat další země o zvýšení celních sazeb, které by měly vstoupit v platnost od 1. srpna. Tyto sazby mohou být vyšší než původně avizované rozmezí 10 až 50 procent. V pátek Trump situaci dále znepřehlednil zmínkou, že některá cla by mohla dosáhnout až 70 %, což znejistilo investory a zkomplikovalo jejich odhady dalšího vývoje.
Trump také pohrozil dodatečnými 10% cly pro země, které se přikloní k politice rozvojového bloku BRICS, který označil za protiamerický. Zatím ale není jasné, které země by konkrétně tímto krokem byly zasaženy. Nejistota panuje i ohledně výše a přesného načasování nových opatření. Bílý dům se snaží jednat s partnery, včetně Evropské unie, a podle úředníka z administrativy panuje mírný optimismus, že dohoda by mohla být dosažena v relativně krátkém čase.
Mezitím evropské akciové sektory vykázaly rozdílný vývoj. Energetické společnosti oslabily o 1,3 %, a to v návaznosti na pokles cen ropy. Naopak bankovní sektor posílil o 0,6 %, protože očekávání vyšších úrokových sazeb v USA zvyšuje atraktivitu finančních titulů.
Společnost Capgemini, poskytující IT služby, zaznamenala pokles o 2,8 % poté, co oznámila akvizici technologické outsourcingové společnosti WNS Holdings. Dohoda v hodnotě 3,3 miliardy dolarů má posílit schopnosti Capgemini v oblasti digitální transformace a umělé inteligence, ale krátkodobě vyvolala obavy z možného dopadu na marže a integraci akvizice.
Na negativní sentiment v energetickém sektoru přispěla také společnost Shell, která v pondělí snížila výhled produkce ve své divizi integrovaného plynu pro druhé čtvrtletí. Očekávaný objem produkce se nyní pohybuje mezi 900 000 a 940 000 barelů ropného ekvivalentu denně, což je lehce pod dřívějším rozpětím. Společnost zároveň varovala před slabšími výsledky v oblasti plynu, chemikálií a produktů.
Další ránu technologickému sektoru zasadila společnost Tesla. Akcie automobilky klesly ve Frankfurtu o více než 3 % poté, co Elon Musk oznámil založení nové politické strany s názvem „America Party“. Tento krok vyvolal obavy investorů, že Musk, považovaný za klíčový prvek úspěchu Tesly, odvede svou pozornost od řízení společnosti směrem k politickým ambicím. Analytik Dan Ives ze společnosti Wedbush označil Muskovo zapojení do politiky za potenciálně negativní signál pro akcie, a to zejména v době, kdy se Tesla potýká s rostoucí konkurencí a regulačními tlaky.
Trhy tedy vstupují do nového týdne s výraznou opatrností. Klíčové bude, zda americká administrativa skutečně přistoupí k razantnímu zvýšení cel, nebo zda se podaří dosáhnout dohod, které by zmírnily obchodní napětí. Do té doby lze očekávat pokračující volatilitu a nervozitu na trzích.
