Evropské akcie v pondělí vykázaly mírný růst, když investoři vstoupili do nového týdne se zaměřením na klíčové ekonomické údaje ze Spojených států a zároveň sledovali politický vývoj kolem možného uzavření americké vlády. Panevropský index Stoxx 600 vzrostl v ranních hodinách o 0,3 %, německý DAX a francouzský CAC 40 posílily o 0,1 % a britský FTSE 100 získal 0,5 %. Tento pozitivní začátek obchodování naznačil, že trhy očekávají směs podpůrných dat a zároveň se připravují na možné politické turbulence.
Z jednotlivých titulů zaujaly především akcie britské farmaceutické společnosti GSK, které vyskočily o více než 3 %. Impulzem pro růst byla zpráva, že generální ředitelka Emma Walmsley odstoupí ze své funkce a v lednu ji nahradí Luke Miels. Farmaceutický sektor podpořila i AstraZeneca, jejíž akcie mírně vzrostly poté, co společnost oznámila, že si zachová londýnské kótování i sídlo, ale zároveň bude přímo obchodovat na newyorské burze. Dobře se dařilo i technologickým a průmyslovým titulům, což podpořilo širší tržní sentiment.
Na poli evropských firemních zpráv se objevila také významná oznámení z leteckého sektoru. Nizozemská společnost KLM uvedla, že přijde o zákazníky Air France a Delta Airlines ve své divizi pozemních služeb na letišti Schiphol. Důvodem jsou dlouhotrvající stávky pozemního personálu, kvůli nimž se obě aerolinky rozhodly hledat alternativní partnery. KLM přiznala, že tento krok má okamžité provozní dopady a vyhodnocuje jeho finanční a zaměstnanecké důsledky. Do titulků se dostala i německá Lufthansa, která oznámila plán zrušit do roku 2030 zhruba 4 000 administrativních pozic. Cílem je zvýšit efektivitu prostřednictvím digitalizace a automatizace, což trh přijal pozitivně – akcie Lufthansy vzrostly o 2 %.
Z jiných koutů Evropy přišla zpráva ze Švýcarska, kde voliči v referendu schválili zrušení daně z imputované hodnoty nájmu. Tato daň, známá jako „Eigenmietwert“, se vztahovala na hypotetický příjem, který by majitelé nemovitostí mohli získat pronájmem svého domu. Zrušení tohoto systému představuje úlevu pro domácnosti, které dlouhodobě kritizovaly jeho nespravedlivost.
Energetický sektor zaujal informací, že francouzská TotalEnergies prodá polovinu svého severoamerického solárního portfolia o výkonu 1,4 GW za hodnotu 1,25 miliardy dolarů. Kupcem jsou pojišťovací společnosti a fondy spravované KKR. Transakce, která má společnosti přinést 950 milionů dolarů při uzavření, potvrzuje zájem velkých hráčů o obnovitelné zdroje energie. Automobilový koncern Stellantis mezitím oznámil změnu ve vedení – novým finančním ředitelem se stal Joao Laranjo, který nahradil Douga Ostermanna.
Na makroekonomické úrovni se pozornost investorů soustředila především na páteční zveřejnění zprávy o zaměstnanosti v USA. Ekonomové očekávají, že americká ekonomika v září vytvořila 51 000 nových pracovních míst, což by znamenalo výrazné zlepšení oproti 22 000 v srpnu. Nezaměstnanost by měla zůstat na 4,3 %. Data z trhu práce jsou pro Fed klíčová, protože centrální banka již dříve signalizovala, že prioritou je ochlazování zaměstnanosti, i když inflace stále zůstává nad 2% cílem. V posledních měsících Fed snížil sazby o 25 bazických bodů a trhy očekávají, že letos přijde ještě minimálně jedno snížení. Silná data z trhu práce by ale mohla tempo uvolňování zpomalit.
Celý výhled však komplikuje politická situace v USA. Kongres čelí naléhavé potřebě schválit zákon o financování před koncem fiskálního roku, jinak hrozí patnácté částečné uzavření vlády od roku 1981. Demokraté podmínili podporu zákona zrušením republikánských škrtů ve zdravotnictví, což zatím brání dohodě. V pondělí se mají lídři Kongresu sejít s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě a pokusit se nalézt kompromis.
Na komoditních trzích pokračoval růst zlata, jehož cena se vyšplhala na nové rekordy nad 3 800 USD za unci. Investoři hledají bezpečné útočiště vzhledem k riziku uzavření americké vlády a zároveň sázejí na to, že Fed bude pokračovat ve snižování sazeb. Zlato tradičně těží z období ekonomické a politické nejistoty. Naproti tomu ropa oslabila – Brent se obchodoval kolem 68,5 USD za barel a WTI pod 65 USD. Pokles byl způsoben obnovením exportu ropy z iráckého Kurdistánu přes Turecko po více než dvou letech a očekáváním vyšší produkce od OPEC+.
Celkově evropské trhy vykázaly odolnost, i když obavy z americké politické situace a její dopady na data z trhu práce zůstávají významným faktorem. Investoři budou v následujících dnech sledovat jak ekonomické zprávy, tak politická vyjednávání, která mohou výrazně ovlivnit globální náladu.
