Pondělní obchodování na globálních trzích přineslo smíšené výsledky, protože americká Wall Street zůstala kvůli svátku uzavřená a investoři tak sledovali primárně vývoj v Evropě a Asii. Evropské akcie zaznamenaly mírný růst, zatímco trhy s dluhopisy byly pod silným tlakem a investoři se připravovali na zveřejnění klíčových ekonomických údajů ze Spojených států, které mohou zásadně ovlivnit směřování měnové politiky Federálního rezervního systému (Fed).
Evropský index STOXX 600 vzrostl o 0,3 %, což bylo podpořeno především akciemi zdravotnických společností a lepšími daty z výrobního sektoru. Naopak největší pohyb zaznamenala Asie, kde se investoři soustředili na akcie čínských technologických gigantů. Největší zájem vzbudila Alibaba, jejíž akcie v Hongkongu vyskočily o 18 % poté, co společnost oznámila, že umělá inteligence vedla k prudkému nárůstu tržeb v oblasti cloudových služeb. Tento růst naznačuje, že čínský technologický sektor zažívá určité oživení po delším období zpomalení a regulační nejistoty.
Alibaba Group Holding Limited (BABA)
Očekávání dat z USA a dopad na měnovou politiku Fedu
Hlavním tématem tohoto týdne pro investory budou klíčová makroekonomická data ze Spojených států. Očekává se zveřejnění průzkumů výrobního a služebního sektoru a také zpráva o zaměstnanosti, která vyvrcholí v pátek zveřejněním údajů o mzdách za srpen. Průměrné prognózy analytiků počítají s nárůstem zaměstnanosti o 75 000 pracovních míst, ale odhady se výrazně rozcházejí – pohybují se mezi nulou a 110 000 místy. Tato nejistota je způsobena především překvapivě slabou červencovou zprávou o zaměstnanosti. Očekává se rovněž, že míra nezaměstnanosti vzroste na 4,3 %.
Podle Samyho Chaara, hlavního ekonoma společnosti Lombard Odier, bude právě stav trhu práce určující pro budoucí kroky Fedu. Pokud data potvrdí ochlazování zaměstnanosti, Fed by mohl přistoupit ke snížení úrokových sazeb již v září. Chaara dodává, že „je to týden, který rozhodne o všem“, protože páteční zpráva bude klíčová pro další směřování měnové politiky. Vyhlídka na nižší úrokové sazby již nyní udržuje Wall Street poblíž rekordních maxim, i když historicky je září pro index S&P 500 nejslabším měsícem za posledních 35 let.
Politické napětí v USA i Evropě a dopad na dluhopisy
Kromě makroekonomických dat sledují investoři i politické faktory, které mohou mít vliv na globální trhy. V USA se opět diskutuje o celní politice prezidenta Donalda Trumpa, protože odvolací soud rozhodl, že část jeho rozsáhlých cel je nelegální, ale ponechal je v platnosti do poloviny října, dokud nerozhodne Nejvyšší soud. To vytváří nejistotu ohledně již uzavřených a vyjednávaných obchodních dohod. Jednání s Japonskem narazila na problém týkající se dovozu rýže, zatímco rozhovory s Jižní Koreou uvázly na mrtvém bodě.
Napětí panuje také v Evropě, zejména ve Francii, kde se investoři zaměřují na hlasování o důvěře premiérovi Francois Bayrouovi. Podle očekávání vláda důvěru nezíská, což by mohlo vést k politické nejistotě a možnosti předčasných voleb. Trhy na oznámení reagovaly krátkodobou stabilizací, ale analytici varují, že další vývoj může znovu vyvolat tlak na francouzské finance. Rozdíl mezi francouzskými a německými 10letými výnosy se minulý týden výrazně zvýšil, než se nakonec ustálil na 77 bazických bodech. Podle Mohita Kumara, hlavního evropského ekonoma společnosti Jefferies, lze očekávat, že se spready v budoucnu rozšíří až k 90 bazickým bodům.
Evropské dluhopisy jsou obecně pod silným tlakem. Výnosy německých 30letých dluhopisů v pondělí dosáhly nového 14letého maxima na úrovni 3,38 %, zatímco výnosy 10letých dluhopisů vzrostly o 2 bazické body na 2,75 %. Vyšší evropské výnosy zároveň podpořily euro, které posílilo o 0,5 % na 1,1732 USD.
Ropa, zlato a další komodity posilují
Na komoditních trzích pokračuje růst cen zlata, které těží z poklesu dolaru a očekávání nižších sazeb. Cena zlata vzrostla o dalších 1,0 % na čtyřměsíční maximum 3 481 USD za unci, což navazuje na růst o 2,2 % z minulého týdne. Rostoucí ceny zlata odrážejí nervozitu investorů a jejich snahu hledat bezpečná aktiva v době zvýšené volatility.
Ceny ropy naopak zaznamenaly mírnější růst. Brent posílil o 0,6 % na 67,87 USD za barel, protože obavy z vyšší produkce a dopadu amerických cel na poptávku vyvažovaly přerušení dodávek způsobené leteckými útoky mezi Ruskem a Ukrajinou a slabší dolar. Trhy tak zůstávají citlivé na geopolitické napětí a jeho dopady na energetický sektor.
