Evropské akciové trhy ve středu mírně posílily v reakci na zklidnění geopolitického napětí mezi Izraelem a Íránem. Obnovené příměří, zprostředkované americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přineslo investorům alespoň dočasnou úlevu. Panevropský index STOXX 600 vzrostl o 0,2 % na 542,12 bodu a přidal se tak k pozitivnímu trendu na většině hlavních evropských burz. Výjimku tvořil španělský index, který oslabil o 0,3 %, čímž částečně smazal pozitivní náladu v regionu.
Zprávy o tom, že letecké útoky mezi Íránem a Izraelem byly ukončeny, vnesly na trhy tolik potřebnou stabilitu. Trumpův vyslanec pro Blízký východ v úterním večerním prohlášení uvedl, že rozhovory mezi Teheránem a Washingtonem probíhají v „pozitivním duchu“ a že Spojené státy doufají v dosažení dlouhodobé mírové dohody. To vše přispělo ke snížení obav z širšího konfliktu, který by mohl ovlivnit nejen bezpečnostní situaci v regionu, ale i globální trhy s ropou a energií.
V reakci na tuto změnu nálady se dařilo zejména automobilovému sektoru, který vedl sektorové zisky s růstem o 1,2 %. Mezi nejvýraznějšími hráči byl Stellantis, jehož akcie vzrostly o 3,4 % poté, co analytici z Jefferies zlepšili doporučení na titul z „držet“ na „koupit“. Zbrojní průmysl si připsal 0,9 %, což je odrazem pokračujících diskuzí o navyšování výdajů na obranu, především v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO, který se bude konat v průběhu dne. Na opačné straně spektra stály mediální společnosti, které odepsaly 0,6 %.
Právě summit NATO může hrát důležitou roli v dalších dnech. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude zvýšení obranných výdajů členských států, a to nad dosavadní rámec 2 % HDP. Spekuluje se o cíli až 5 %, což by mohlo mít významný dopad nejen na rozpočtovou politiku, ale i na obranný průmysl, který by mohl těžit z nových zakázek a investic.
Důležitým bodem středečního dne bude i výpověď Jeromea Powella, předsedy Federálního rezervního systému, před americkým Senátem. Investoři budou pečlivě sledovat jeho výroky o vývoji inflace, úrokových sazbách a ekonomickém výhledu. V úterý Powell vystoupil před Sněmovnou reprezentantů, kde naznačil, že ačkoliv Fed aktuálně snižování sazeb neplánuje, slabší trh práce a nízká inflace by mohly otevřít cestu k uvolnění měnové politiky ještě v letošním roce.
Vedle makroekonomických témat přinesl trh i několik výrazných korporátních zpráv. Společnost Babcock International oznámila 51% nárůst statutárního provozního zisku za fiskální rok končící 31. březnem 2025. Zároveň představila plán zpětného odkupu akcií v hodnotě 200 milionů liber, který má být uskutečněn během roku 2026. Společnost jako hlavní tahouny svého výkonu označila růst ve svých divizích jaderné a námořní techniky, což potvrzuje význam těchto segmentů v evropském průmyslu.
Naopak méně příznivé zprávy přišly z automobilového trhu, konkrétně od společnosti Tesla. Její prodeje v Evropě poklesly v květnu již pátý měsíc po sobě, a to o 27,9 % meziročně, přestože celkový trh s elektromobily v regionu vzrostl o 27,2 %. Tesla tak zaostává za tempem růstu sektoru a zatím se jí nedaří přesvědčit zákazníky o kvalitách svého revidovaného modelu Y, který měl přinést oživení poptávky. Celkový prodej nových automobilů v Evropě stoupl o 1,9 %, přičemž nejvyšší růst zaznamenaly plug-in hybridy a alternativní pohony. Naopak benzinová a naftová vozidla pokračovala v ústupu, což potvrzuje pokračující přechod trhu k udržitelnějším řešením.
Ani trh s ropou nezůstal bez reakce. Po prudkém poklesu z předchozích dnů se ceny černého zlata ve středu mírně zotavily. Futures na ropu Brent vzrostly o 1,6 % na 67,25 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 1,7 % a dostala se na 65,47 USD. Tento růst je spojen jak s uklidněním situace na Blízkém východě, tak s technickým odrazem po dosažení téměř třídenního minima. Zprávy o výrazném poklesu zásob ropy v USA podpořily očekávání rostoucí poptávky v nadcházející letní sezóně.
Shrnuto, evropské trhy se ve středu nadechly k mírnému růstu díky souhře geopolitického uklidnění, solidních výsledků vybraných společností a očekávání ohledně vývoje americké měnové politiky. Investoři však zůstávají ostražití a vývoj v následujících dnech bude záviset na reálném průběhu příměří, postojích centrálních bankéřů i signálech z korporátní sféry.
