Evropské akciové trhy se ve čtvrtek dokázaly odrazit od předchozího poklesu a mírně posílily, především díky silnému růstu těžařských a energetických společností. Právě tyto sektory těžily z výrazného zdražení ropy a drahých kovů, které zlepšilo náladu investorů po slabší předchozí seanci, poznamenané zklamáním z výsledků některých firem z oblasti luxusního zboží a technologií. Panevropský index STOXX 600 si připsal zhruba dvě desetiny procenta a alespoň částečně vymazal ztráty z předchozího dne.
Klíčovým faktorem bylo znovu posílení komodit. Zlato i stříbro zaznamenaly další růst, protože investoři v prostředí zvýšené geopolitické a makroekonomické nejistoty hledají bezpečná aktiva. Zlato si upevnilo roli tradičního útočiště, zatímco stříbro přilákalo pozornost jako dostupnější alternativa, která navíc těží i z průmyslové poptávky. Tento vývoj se okamžitě promítl do akcií těžařských společností, jejichž sektor posílil téměř o tři procenta a stal se hlavním tahounem evropských indexů.
Vedle těžařů se dařilo také energetickým společnostem. Ceny ropy výrazně vzrostly kvůli obavám, že Spojené státy by mohly podniknout vojenský zásah proti Íránu, jednomu z klíčových producentů ropy na Blízkém východě. Ropa Brent se dostala k úrovni přes 68 dolarů za barel a americká West Texas Intermediate překročila hranici 64 dolarů. Pro evropské energetické firmy to znamenalo okamžitou podporu, neboť vyšší ceny ropy zlepšují jejich krátkodobé výnosové vyhlídky a marže.
Pozitivní sektorový vývoj však nedokázal zcela překrýt smíšený obraz na úrovni jednotlivých titulů. Německý index DAX klesl téměř o jedno procento, a to i přesto, že část evropských bank hlásila silné hospodářské výsledky. Náladu v Německu navíc zhoršila zpráva o snížení růstových prognóz největší ekonomiky eurozóny pro letošní i příští rok, přičemž důvodem je přetrvávající nejistota v globálním obchodě a slabší dopad hospodářských a fiskálních opatření, než se původně očekávalo.
Zklamáním pro investory byl také vývoj akcií společnosti SAP, které výrazně oslabily poté, co firma zveřejnila výsledky za čtvrté čtvrtletí pouze v souladu s odhady trhu. V prostředí, kde jsou investoři zvyklí na překonávání očekávání, se i „splnění plánu“ ukázalo jako nedostatečné. Podobně smíšenou reakci zaznamenala i Deutsche Bank, jejíž akcie klesly navzdory nejvyššímu ročnímu zisku od roku 2007.
Naopak pozitivně se vyvíjela situace u části bankovního sektoru. Nordea Bank oznámila čistý zisk nad očekáváním, podpořený silnými úrokovými výnosy a poplatky. ING pak zveřejnila rekordní roční zisk za rok 2025 a potvrdila, že hodlá i nadále vracet akcionářům zhruba polovinu vytvořeného kapitálu. Tyto zprávy pomáhají udržovat důvěru investorů v banky, které zatím relativně dobře zvládají prostředí vyšších sazeb a zpomalení ekonomiky.
Pozornost investorů se soustředila také na průmyslové a farmaceutické společnosti. ABB vykázala silné čtvrté čtvrtletí a poskytla optimistický výhled na začátek roku 2026, čímž završila rekordní rok s vysokým objemem objednávek a zlepšujícími se maržemi. Farmaceutické společnosti Roche a Sanofi potvrdily solidní růstové vyhlídky, opřené o silnou poptávku po novějších lécích, které kompenzují tlak vyplývající z vypršení patentů, měnových vlivů či regulatorních změn na některých trzích.
Do celkového kontextu se promítlo také rozhodnutí Fedu ponechat úrokové sazby beze změny. Předseda Fedu Jerome Powell zopakoval, že centrální banka potřebuje větší jistotu ohledně vývoje inflace, než přistoupí k dalšímu uvolňování politiky. Tento opatrný postoj podporuje stabilitu finančních trhů, ale zároveň udržuje tlak na selektivní přístup investorů.
Celkově tak evropské akcie těží z růstu cen komodit, ale zároveň zůstávají citlivé na firemní výsledky a makroekonomické signály. Aktuální vývoj naznačuje, že v prostředí zvýšené nejistoty budou investoři i nadále preferovat sektory spojené s reálnými aktivy, zatímco u cyklických a technologických titulů zůstane volatilita zvýšená.
