Evropské akciové trhy zahájily nový obchodní týden mírným růstem, přestože investoři zůstávají opatrní kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě. Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do třetího týdne a její dopady se stále více promítají do globálních finančních trhů. Největší pozornost investorů nyní přitahují rostoucí ceny ropy a možné dopady na inflaci i hospodářský růst.
Panevropský index Stoxx 600 během pondělního rána mírně posílil přibližně o 0,1 %. Podobný vývoj byl patrný i na hlavních národních burzách. Německý index DAX vzrostl o 0,1 %, francouzský CAC 40 přidal zhruba 0,1 % a britský FTSE 100 posílil o 0,4 %. Tento relativně klidný začátek týdne však skrývá rostoucí napětí, které investoři vnímají především na energetických trzích.
Geopolitická situace v regionu Perského zálivu se totiž nadále zhoršuje. Saúdská Arábie oznámila, že nad svým územím zachytila více než 60 bezpilotních letounů. Přestože saúdskoarabské ministerstvo obrany neuvedlo přesný původ těchto dronů, incident ukazuje, že konflikt se může snadno rozšířit i do dalších částí regionu.
Zásadní roli v současném vývoji hraje Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních tras pro světový obchod s energií. Přibližně pětina globálních dodávek ropy prochází právě touto úžinou, která spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Írán podle dostupných informací výrazně omezil průjezd tankerů touto oblastí, což okamžitě vyvolalo růst cen ropy.
Americký prezident Donald Trump vyzval několik zemí, aby pomohly zajistit bezpečnost námořní dopravy v této strategické oblasti. Podle jeho vyjádření Washington jedná přibližně se sedmi státy o možné spolupráci při ochraně lodní dopravy. Trump zároveň vyzval také Čínu, aby se zapojila do stabilizace situace v průlivu.
Není však zatím jasné, zda některé z oslovených zemí na tuto výzvu přistoupily. Skutečnost, že Írán drží průliv prakticky uzavřený, vyvolává obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek ropy. To by mohlo mít významné dopady na globální ekonomiku.
Evropa patří mezi regiony, které jsou na dovozu energie výrazně závislé. Jakékoli omezení dodávek ropy nebo zemního plynu z oblasti Perského zálivu tak může vést k dalšímu růstu cen energií. To je pro evropskou ekonomiku citlivé téma, protože region se v posledních měsících potýká s pomalým hospodářským růstem.
Rostoucí ceny ropy zároveň zvyšují inflační tlaky. Evropští investoři proto začínají spekulovat, zda by Evropská centrální banka nemusela přehodnotit svůj současný přístup k měnové politice. Vyšší ceny energií totiž mohou opět zvýšit inflaci, která se ještě nedávno zdála být pod kontrolou.
Napětí na energetických trzích se promítlo také do vývoje nákladů na financování. Výnosy dluhopisů v Evropě v posledních dnech mírně vzrostly, protože investoři začali zvažovat možnost, že úrokové sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu.
Přesto ekonomové zatím neočekávají zásadní změny měnové politiky. Podle průzkumu mezi analytiky by Evropská centrální banka měla ponechat úrokové sazby beze změny po zbytek roku 2026. Podobný přístup zřejmě zvolí také další centrální banky, včetně amerického Federálního rezervního systému.
Podle některých analytiků je však současná situace velmi citlivá na další vývoj konfliktu. Pokud by ceny ropy pokračovaly v růstu nebo by došlo k dalšímu narušení dodávek energie, mohlo by to výrazně změnit ekonomický výhled.
Energetické trhy již nyní reagují velmi citlivě. Cena ropy Brent během pondělního obchodování vzrostla přibližně o 2,7 % na zhruba 105,90 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate posílila asi o 2 % na přibližně 98,75 dolaru za barel. Během dne přitom ceny krátce vyskočily až o 3 %, než část zisků odevzdaly.
Pro investory tak zůstává klíčové sledovat další vývoj geopolitické situace. Konflikt na Blízkém východě totiž může v následujících týdnech ovlivnit nejen energetické trhy, ale i měnovou politiku a celkovou stabilitu globální ekonomiky.
