Evropské akciové trhy se na konci týdne snaží stabilizovat po velmi turbulentním období. Hlavní indexy sice v pátečním obchodování mírně rostly, investoři však zůstávají opatrní. Eskalující konflikt na Blízkém východě a prudký růst cen ropy totiž výrazně zvyšují nejistotu na globálních trzích.
Na začátku páteční obchodní seance vykazovaly hlavní evropské indexy mírné zisky. Německý index DAX posílil přibližně o 0,7 %, francouzský index CAC 40 přidal zhruba 0,3 % a britský index FTSE 100 rostl o přibližně 0,2 %. Tyto růsty však nedokázaly vymazat ztráty z předchozích dní.
Celkově totiž evropské akcie směřují k výraznému týdennímu poklesu kolem 5 %, což by byl nejhorší týdenní výsledek od loňského dubna. Investoři během posledních dní reagovali především na dramatický vývoj geopolitické situace na Blízkém východě, která má potenciál ovlivnit nejen energetické trhy, ale i globální ekonomiku.
Konflikt mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy vstoupil do další fáze a podle dostupných informací zatím neexistují signály rychlého uklidnění situace. Naopak dochází k dalšímu rozšiřování vojenských operací v regionu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že intenzita vojenských operací nad Íránem a jeho hlavním městem Teheránem se pravděpodobně výrazně zvýší. Izrael mezitím oznámil zahájení rozsáhlé vlny leteckých útoků na infrastrukturu v Teheránu.
Írán reagoval odvetnými údery, které podle dostupných informací zasáhly nejen Izrael, ale také další země v regionu. Útoky směřovaly na státy Perského zálivu, Kypr, Turecko a Ázerbájdžán, což vyvolalo obavy, že se konflikt může dále rozšířit i mimo původní bojiště.
Další politickou nejistotu přinášejí také výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten uvedl, že Spojené státy musí sehrát roli při rozhodování o budoucím vedení Íránu poté, co při nedávném leteckém útoku zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Jako možný nástupce se nyní objevuje Mojtaba Chameneí, syn zesnulého vůdce. Tento vývoj naznačuje, že současný íránský režim nehodlá pod mezinárodním tlakem ustoupit, což zvyšuje pravděpodobnost dlouhodobějšího konfliktu.
Vedle geopolitiky sledují investoři také makroekonomická data. V Evropě se očekává zveřejnění nových údajů o růstu ekonomiky eurozóny. Podle předběžných odhadů by hrubý domácí produkt eurozóny měl v posledním čtvrtletí loňského roku vzrůst o přibližně 0,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a meziročně o 1,3 %.
Ještě větší pozornost však finanční trhy věnují ekonomickým datům ze Spojených států. Klíčovou událostí dne je zveřejnění zprávy o zaměstnanosti mimo zemědělský sektor. Tento report patří mezi nejdůležitější ekonomické ukazatele, protože poskytuje důležité informace o stavu americké ekonomiky.
Ekonomové očekávají, že americká ekonomika vytvořila v únoru přibližně 59 tisíc nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat stabilní poblíž úrovně 4,3 %. Silnější trh práce by mohl znamenat, že Federální rezervní systém nebude spěchat se snižováním úrokových sazeb.
Vyšší úrokové sazby však představují pro akciové trhy určitou zátěž, protože zvyšují náklady financování a mohou zpomalit investice firem i spotřebitelskou poptávku.
Pozornost investorů se soustředí také na výsledky evropských společností. Německá letecká společnost Lufthansa oznámila rekordní tržby za rok 2025, zároveň však upozornila na velmi nízkou provozní marži. Vedení společnosti navíc odmítlo poskytnout konkrétní výhled zisku pro rok 2026 právě kvůli nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Britská průmyslová společnost IMI naopak oznámila zpětný odkup akcií v hodnotě 500 milionů liber. Firma tak reagovala na pátý rok v řadě, kdy dosáhla organického růstu tržeb.
Švýcarská technologická společnost Comet Holding snížila dividendu přibližně o dvě třetiny. Důvodem byl výrazný pokles volného peněžního toku, který se snížil o 80 % kvůli slabšímu dolaru a nepříznivé skladbě produktů.
Naopak francouzská společnost Spie, která poskytuje digitální a technické služby, oznámila rekordní zisk. Její tržby v roce 2025 poprvé překročily hranici 10 miliard eur.
Velmi důležitým faktorem pro evropské akciové trhy zůstává také vývoj cen ropy. Ty během týdne prudce vzrostly kvůli obavám z narušení dodávek z Perského zálivu.
Futures na ropu Brent se obchodovaly kolem 85,7 dolaru za barel a americká ropa West Texas Intermediate se pohybovala kolem 81 dolarů za barel. Od začátku konfliktu však ceny ropy výrazně vzrostly – ropa Brent přidala přibližně 18 % a ropa West Texas Intermediate přibližně 21 %.
Jedním z hlavních rizik zůstává situace v Hormuzském průlivu. Tato úzká námořní cesta mezi Íránem a Ománem je klíčová pro globální energetické dodávky, protože tudy prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou.
Spojené státy se snaží zmírnit obavy z nedostatku ropy tím, že dočasně povolily Indii nakupovat ruskou ropu. Tento krok však zatím nedokázal uklidnit ropné trhy, protože obchodníci se stále obávají, že konflikt může průliv zcela uzavřít.
Celková situace tak zůstává velmi nejistá. Investoři proto nadále pečlivě sledují nejen geopolitický vývoj, ale také ekonomická data ze Spojených států, která mohou rozhodnout o dalším směru globálních finančních trhů.
