Evropské finanční trhy vstoupily do nového obchodního dne v pozitivním duchu, avšak hlavní hybnou silou sentimentu zůstává vývoj ve Spojených státech. Právě americká politika vůči Íránu a její neustále se měnící komunikace vytváří prostředí, ve kterém investoři reagují spíše na očekávání než na potvrzená fakta. Výsledkem je kombinace růstu akcií a současně přetrvávající nervozity na komoditních trzích.
Na začátku evropské obchodní seance zaznamenaly hlavní indexy růst. Panevropský index Stoxx 600 posílil o 0,4 %, německý DAX vzrostl o 0,5 %, francouzský CAC 40 přidal rovněž 0,5 % a britský FTSE 100 si polepšil o 0,4 %. Tento pohyb navazuje na pondělní vývoj na Wall Street, kde trhy reagovaly pozitivně na oznámení prezidenta Donalda Trumpa o odložení plánovaných útoků na íránskou energetickou infrastrukturu.
Klíčovým momentem bylo právě rozhodnutí americké administrativy posunout vojenský zásah o pět dní. Trump zároveň uvedl, že probíhají „plodné“ rozhovory s Teheránem. Tato informace krátkodobě uklidnila trhy a vedla k růstu rizikových aktiv. Nicméně íránští představitelé tato tvrzení odmítli a označili je za pokus o stabilizaci finančních trhů. Tento rozpor znovu zvýšil nejistotu a ukazuje, jak silně jsou trhy závislé na politické komunikaci z Washingtonu.
Vedle akciových trhů zůstává v centru pozornosti ropa, která reaguje na každý posun v geopolitice. Futures na ropu Brent s dodáním v květnu vzrostly o 1,2 % na 101,11 dolaru za barel. Ještě během pondělí se cena krátkodobě vyšplhala až k 114 dolarům za barel, než následně klesla pod hranici 100 dolarů. Tento vývoj potvrzuje extrémní volatilitu, která je způsobena především nejistotou ohledně dodávek.
Zásadním faktorem zůstává Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina světové ropy. Tento klíčový dopravní uzel je v současnosti prakticky uzavřen, protože přepravní společnosti se obávají útoků na tankerovou dopravu. Omezení této trasy má přímý dopad na globální nabídku a vytváří tlak na růst cen energií.
Situace na Blízkém východě se navíc dále vyostřuje. Podle informací zveřejněných deníkem The Wall Street Journal zasáhly íránské rakety několik cílů v Izraeli. Zároveň byly Kuvajt a Saúdská Arábie vystaveny útokům dronů a raket, což naznačuje možné rozšíření konfliktu do širšího regionu. Izrael zároveň pokračuje v operacích proti cílům spojeným s hnutím Hizballáh v Libanonu.
Tato eskalace má přímý dopad nejen na energetické trhy, ale i na inflační očekávání. Vyšší ceny ropy se promítají do nákladů napříč ekonomikou, což zvyšuje tlak na centrální banky. Investoři proto sledují nejen geopolitiku, ale také makroekonomická data, která mohou naznačit další vývoj měnové politiky.
V Evropě se pozornost soustředí na předběžná data indexů nákupních manažerů za březen, která mohou poskytnout detailnější pohled na kondici ekonomiky eurozóny. V prostředí zvýšené inflace a geopolitického napětí budou tato data klíčová pro odhad dalšího vývoje úrokových sazeb.
Na úrovni jednotlivých společností byl patrný smíšený vývoj. Akcie společnosti SAP klesly o 2,2 % poté, co banka J.P. Morgan snížila její investiční doporučení z „nadváha“ na „neutrální“.
Naopak akcie společnosti Puig výrazně posílily o 16 % v reakci na zprávy o možném spojení se společností Estée Lauder. Tento pohyb ukazuje, že i v nejistém prostředí mohou jednotlivé korporátní události výrazně ovlivnit ceny akcií.
Dění na evropských trzích tak nelze oddělit od vývoje ve Spojených státech. Americká politika zůstává hlavním určujícím faktorem pro globální sentiment a jakékoli nové informace mohou rychle změnit směr trhu. Investoři proto operují v prostředí zvýšené volatility, kde klíčovou roli hraje schopnost rychle reagovat na nové geopolitické impulzy.
