Evropské akciové trhy v úterý znatelně oslabily, když investoři po výrazné rally tažené akciemi spojenými s umělou inteligencí začali realizovat zisky. Panevropský index STOXX 600 klesl o 1,6 %, přičemž ztráty zasáhly napříč všemi sektory. Po týdnech téměř nepřetržitého růstu, který vynesl řadu indexů na nová historická maxima, se trhy ocitly v bodě přehodnocení valuací i tempa růstu. Pokles se neomezil jen na Evropu – také asijské akciové trhy oslabily, když investoři reagovali na signály možného zpomalení poptávky a zvýšenou averzi k riziku.
Korekce se odehrála v době, kdy americké technologické akcie v pondělí ještě dokázaly krátce podpořit indexy S&P 500 i Nasdaq, avšak futures kontrakty v následném obchodování naznačily významný obrat směrem dolů. Futures na S&P 500 klesly o 1,2 %, zatímco Nasdaq propadl o 1,5 %. Tento vývoj ukazuje, že trh se aktuálně více soustředí na rizika spojená s vysokým oceněním technologických titulů než na optimistický výhled jejich dlouhodobého růstu.
Jedním z viditelných signálů změny sentimentu byl pokles akcií společnosti Palantir Technologies, které v úterý ztratily přibližně 6 % po zveřejnění výsledků hospodaření. Někteří analytici tento pohyb interpretují jako známku rostoucí opatrnosti investorů ohledně tempa monetizace umělé inteligence. Palantir se obchoduje s 12měsíčním poměrem ceny k zisku kolem 246, což je násobek, který výrazně přesahuje valuace i těch nejoptimističtěji hodnocených technologických společností. Pro srovnání – společnost Nvidia má P/E kolem 33. Tento kontrast posiluje debatu o tom, zda současná vlna investičního nadšení odpovídá realistickým příjmům, které firmy dokážou z AI projektů v krátkém období generovat.
Rally akcií spojených s AI byla v posledních týdnech podpořena zejména oznámením spolupráce mezi Amazonem a společností OpenAI, jejíž hodnota byla vyčíslena na 38 miliard dolarů. Tento typ transakcí však s sebou nese zvýšenou pozornost investorů, protože řada společností investuje obrovské prostředky do infrastruktury a výpočetního výkonu, aniž by bylo zcela jasné, jaké budoucí marže tyto projekty nabídnou. Analytici proto upozorňují, že krátkodobé korekce jsou přirozené – odrážejí konsolidaci po období silného nadšení a rychlého růstu cen.
V Evropě se pozornost obrací také k makroekonomickému vývoji. Britská ministryně financí Rachel Reevesová signalizovala potřebu „tvrdých rozhodnutí“ při tvorbě rozpočtu, což investoři interpretovali jako možné zvýšení daní a rozpočtových úspor. To vyvolalo pokles britských státních dluhopisů a oslabení libry vůči americkému dolaru.
Dolar naopak posílil napříč trhy a dosáhl tří měsíčního maxima vůči euru a devítiměsíčního maxima vůči japonskému jenu. Investoři tak reagovali na snížená očekávání ohledně dalšího rychlého snižování úrokových sazeb ze strany amerického Fedu. Rozdílné názory jednotlivých členů centrální banky navíc zvýšily nejistotu, protože souběžná vládní odstávka v USA omezila dostupnost klíčových ekonomických dat.
Na komoditních trzích se situace rovněž vyvíjela směrem k nižší ochotě riskovat. Zlato, které běžně slouží jako bezpečný přístav v obdobích nejistoty, nedokázalo výrazněji růst a jeho cena se pohybovala kolem 3 995 dolarů za unci. Ceny ropy také klesly poté, co rozhodnutí OPEC+ nezvyšovat produkci v prvním čtvrtletí bylo trhem interpretováno jako signál možné nadměrné nabídky.
Celkově lze současný vývoj interpretovat jako přirozenou korekci po období výrazného růstu. U investorů se projevuje snaha posoudit rizika spojená s vysokými valuacemi a nejasným makroekonomickým výhledem, přičemž však mnoho analytiků upozorňuje, že dlouhodobý trend růstu, zejména v technologickém sektoru, zatím zůstává zachován.
