Evropské akciové trhy v pondělí navázaly na pozitivní začátek roku a obchodovaly se solidními zisky, přičemž hlavním tahounem se stal obranný průmysl. Investoři reagovali na prudké zhoršení geopolitické situace po víkendových amerických vojenských úderech na Venezuelu, které vyústily v zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Přestože události vyvolaly výrazné politické napětí, finanční trhy zatím zachovávají relativní klid a soustředí se na sektorové příležitosti.
Panevropský index STOXX 600 byl kolem 8:10 GMT silnější o 0,3 %, přičemž se očekává, že s návratem investorů po novoročních svátcích se postupně zvýší i obchodní objemy. Hlavní evropské indexy otevřely jednoznačně v kladném teritoriu. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,5 %, francouzský CAC 40 přidal rovněž 0,5 %, německý DAX posílil téměř o 0,6 % a italský FTSE MIB zaznamenal růst kolem 0,7 %. Tento vývoj potvrzuje, že evropské akcie si i přes geopolitické otřesy udržují růstovou dynamiku.

Nejvýraznější pohyby byly patrné v obranném sektoru. Index evropských obranných společností vyskočil o 2,7 % a dostal se na nejvyšší úroveň za poslední dva měsíce. Investoři tradičně vyhledávají tento sektor v obdobích zvýšené nejistoty, kdy roste pravděpodobnost vyšších výdajů na bezpečnost a obranu. Silně rostly i další cyklické segmenty, zejména technologie, které přidaly zhruba 2,1 %, a sektor základních zdrojů s růstem okolo 2 %.
Zásadním impulzem zůstává dramatický vývoj ve Venezuele. Americké síly během víkendu provedly rozsáhlou operaci, při níž byl prezident Nicolás Maduro spolu se svou manželkou Cilií Floresovou zadržen a převezen do Spojených států. Prezident Donald Trump následně oznámil, že Venezuela přechází pod dočasnou kontrolu USA, což vyvolalo silné mezinárodní reakce a zvýšilo obavy z širší geopolitické eskalace.
Vedle Latinské Ameriky se do centra pozornosti investorů dostala také severní Evropa. Dánsko se podle místních představitelů ocitlo v „plném krizovém režimu“ poté, co prezident Trump po útoku na Venezuelu znovu otevřel téma Grónska. Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují z důvodů národní bezpečnosti, což okamžitě vyvolalo poplach v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksen reagovala jednoznačně a uvedla, že úvahy o převzetí Grónska Spojenými státy nedávají žádný smysl.
Tyto výroky dále posílily zájem investorů o obranné tituly napříč Evropou, protože naznačují dlouhodobější napětí mezi velmocemi i jejich spojenci. Právě obranný sektor je v současném prostředí vnímán jako jeden z mála jasných vítězů geopolitické nejistoty, což se okamžitě promítlo do cen akcií.
Pozitivní nálada panovala i v dalších sektorech. Těžařské společnosti Glencore, Rio Tinto a Anglo American zaznamenaly růst díky vyšším cenám mědi, které odrážejí očekávání stabilní poptávky po průmyslových kovech. Tento vývoj podporuje celý sektor základních zdrojů, jenž patří mezi citlivější ukazatele globální ekonomické aktivity.
Silný výkon zaznamenal také technologický sektor. Akcie nizozemské společnosti ASML vyskočily o 3,9 % poté, co analytici společnosti Bernstein zvýšili hodnocení titulu z „market perform“ na „outperform“ a dramaticky navýšili cílovou cenu z 800 eur na 1 300 eur. Tento krok znovu podtrhl klíčovou roli ASML v globálním polovodičovém řetězci a podpořil optimismus napříč evropskými technologickými akciemi.

Vedle geopolitiky investoři pečlivě sledují i měnovou politiku. Pozornost se postupně přesouvá k centrálním bankám a nadcházejícím makroekonomickým datům, která mohou naznačit, jak rychle by mohlo dojít ke snížení úrokových sazeb. Nižší sazby by byly dalším podpůrným faktorem pro evropské akcie, zejména v cyklických sektorech.
Makroekonomický kalendář je dnes v Evropě poměrně chudý a hlavním údajem, který investoři sledují, jsou statistiky nezaměstnanosti ve Španělsku. To znamená, že hlavní roli v obchodování hrají především geopolitické zprávy a pohyby jednotlivých sektorů.
Celkově evropské akcie ukazují schopnost absorbovat geopolitické šoky bez výraznějších výprodejů. Růst vedený obranným průmyslem, technologiemi a těžebními společnostmi naznačuje, že investoři zatím považují současné napětí spíše za zdroj selektivních příležitostí než za důvod k ústupu z akciových trhů.