Evropské akciové trhy zahájily obchodování poklesem, když investoři vyhodnocují dopady nové 15% globální dovozní daně, kterou prezident Donald Trump o víkendu oznámil. Nejistota ohledně dalšího vývoje obchodní politiky Spojených států zvyšuje volatilitu napříč trhy a znovu otevírá otázku, jak hluboký může být dopad na evropské exportéry a širší ekonomický růst.
Krátce po otevření trhů ztrácel celoevropský index Stoxx 600 přibližně 0,3 % a všechny hlavní burzy se pohybovaly v červených číslech. Německý DAX oslabil o 0,1 %, francouzský CAC 40 klesl o 0,2 % a britský FTSE 100 odepsal rovněž 0,2 %. Pokles navazuje na pondělní slabý závěr, kdy globální trhy reagovaly na oznámení nových cel.

Nová 15% paušální daň na dovoz do USA představuje další eskalaci obchodní politiky Bílého domu. Donald Trump zároveň signalizoval, že v příštích měsících mohou následovat další cla. Prezident varoval obchodní partnery před „hraním her“ a zdůraznil, že je připraven využít jiné právní nástroje poté, co Nejvyšší soud minulý týden zrušil jeho předchozí reciproční cla.
Evropské instituce vyjádřily obavy, že nová opatření mohou ohrozit dosud vyjednané obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií. Evropský parlament dokonce oznámil pozastavení práce na ratifikaci dohody, která byla dojednána loni v létě. Tento krok podtrhuje rostoucí napětí a vytváří další nejistotu pro firmy závislé na transatlantickém obchodu.
Pod tlakem byla rovněž Wall Street, kde investoři kromě cel řeší i dopady technologické transformace a umělé inteligence na tradiční odvětví. Slabší sentiment v USA se tak přelil i do Evropy.
Z firemních zpráv přinesla výsledky britská banka Standard Chartered. Její zisk před zdaněním vzrostl meziročně o 16 % na 6,96 miliardy dolarů, což však bylo pod očekáváním trhu. Čisté úrokové výnosy dosáhly 11,2 miliardy dolarů a překonaly konsenzus. Banka zároveň uvedla, že v roce 2026 očekává provozní výnosy na spodní hranici růstového pásma 5 až 7 %. Akcie reagovaly poklesem o 0,8 %, což odráží opatrnost investorů ohledně budoucí dynamiky.
Německá Fresenius Medical Care oznámila výrazný růst provozního zisku ve čtvrtém čtvrtletí díky úsporám nákladů a příznivým efektům refundací. Britská Croda International vykázala vyšší upravený zisk za rok 2025, podpořený růstem ve spotřebitelské péči a biologických vědách. Španělská Telefónica naopak zaznamenala čistou ztrátu po restrukturalizačních nákladech ve výši 2,8 miliardy eur, když pokračuje v revizi svého portfolia a odchodu z vybraných latinskoamerických trhů.
Telekomunikační skupina Vodafone oznámila plán na splacení svých dluhopisů splatných v roce 2028. Společnost nabídne investorům buď plnou nominální hodnotu plus naběhlé úroky, nebo diskontovanou hodnotu budoucích splátek podle upravené státní sazby. Tento krok ukazuje snahu optimalizovat kapitálovou strukturu v prostředí zvýšených sazeb.

V centru pozornosti byl také automobilový sektor. Podle údajů asociace ACEA klesly registrace nových vozů v Evropské unii v lednu meziročně o 3,9 %, což představuje první pokles od června. Struktura trhu se však dále mění. Podíl bateriových elektromobilů vzrostl na 19,3 %, zatímco hybridy si udržely dominantní postavení s 38,6 % registrací. Tradiční benzinové a naftové modely pokračují v ústupu.
Celkový obraz zůstává smíšený. Na jedné straně stojí relativně solidní firemní výsledky a strukturální transformace některých sektorů. Na straně druhé přetrvává nejistota kolem obchodní politiky USA, která může negativně ovlivnit export a investice. Pro investory tak zůstává klíčové sledovat další kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa i reakci evropských institucí.
Krátkodobě lze očekávat zvýšenou volatilitu, zejména pokud dojde k dalšímu zpřísnění obchodních podmínek. Evropské akcie tak vstupují do období, kdy makroekonomické faktory a geopolitická rozhodnutí mohou převážit nad individuálními firemními fundamenty.