Evropské akciové trhy zahájily nový týden výrazným poklesem a dostaly se na nejnižší úroveň za více než dva měsíce. Hlavním důvodem je pokračující konflikt na Blízkém východě mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který zvyšuje ceny ropy a zároveň posiluje obavy investorů z nové inflační vlny.
Panevropský referenční index během pondělního obchodování klesl o více než dvě procenta a zaznamenal již třetí pokles v řadě. Za celý minulý týden ztratil přibližně 5,5 procenta, což představuje jeho nejslabší týdenní výkon za téměř jeden rok. Investoři reagují na kombinaci geopolitického napětí, růstu cen energií a zhoršujícího se ekonomického výhledu.
Podobně negativní vývoj zaznamenaly také hlavní národní indexy. Německý index DAX oslabil přibližně o 2,1 procenta, francouzský index CAC 40 ztratil kolem 2,4 procenta a britský index FTSE 100 klesl zhruba o 1,6 procenta. Poklesy byly patrné napříč většinou sektorů evropského trhu.
Hlavním faktorem nervozity na trzích je prudký růst cen ropy. Cena této strategické komodity vzrostla o více než 25 procent a přiblížila se hranici 120 dolarů za barel. Investoři se obávají, že konflikt na Blízkém východě by mohl narušit dodávky ropy z regionu Perského zálivu.
Klíčovou roli hraje zejména Hormuzský průliv, kterým běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Pokud by přeprava v této oblasti zůstala omezená, mohlo by to mít výrazné dopady na globální energetické trhy.
Situaci dále vyostřil politický vývoj v Íránu. Země jmenovala Mojtabu Chameneího, syna bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, novým vůdcem státu. Tento krok podle mnoha analytiků naznačuje, že v Teheránu zůstávají u moci zastánci tvrdé linie, což snižuje pravděpodobnost rychlého diplomatického řešení konfliktu.
Právě tato geopolitická nejistota je jedním z hlavních důvodů, proč investoři začali prodávat rizikovější aktiva. Rostoucí ceny ropy totiž mohou zvýšit inflaci a zároveň zpomalit hospodářský růst, což je pro akciové trhy nepříznivá kombinace.
Výrazné ztráty zaznamenal zejména bankovní sektor, který byl již v předchozím týdnu jedním z nejvíce zasažených odvětví. Akcie evropských bank během pondělí oslabily přibližně o 3,2 procenta. Investoři se obávají, že případné zpomalení ekonomiky by mohlo negativně ovlivnit úvěrovou aktivitu i kvalitu bankovních portfolií.
Pod tlakem byly také technologické společnosti. Akcie technologických firem klesly přibližně o 3,1 procenta, protože investoři se začali přesouvat z růstových titulů do defenzivnějších sektorů.
Negativní dopady rostoucích cen ropy se výrazně projevily také u leteckých společností. Akcie německé společnosti Lufthansa klesly o téměř čtyři procenta, zatímco akcie společnosti Air France-KLM ztratily více než pět procent. Pro letecké dopravce totiž představuje palivo jednu z největších nákladových položek, a proto jsou na růst cen ropy velmi citliví.
Naopak některé sektory z aktuální situace částečně profitují. Energetické společnosti zaznamenaly mírný růst, protože vyšší ceny ropy obvykle zvyšují jejich ziskovost. Energetický sektor v Evropě během pondělí přidal přibližně 0,1 procenta.
Pozitivní vývoj zaznamenaly také některé obranné společnosti. Akcie italské obranné skupiny Leonardo například vzrostly o více než jedno procento, protože investoři očekávají, že geopolitické napětí může zvýšit výdaje na obranu.
Vedle geopolitických událostí investoři sledují také nové korporátní zprávy. Pozornost vzbudila například britská společnost Nscale, která působí v oblasti umělé inteligence. Firma oznámila, že získala nové investice ve výši dvou miliard dolarů při celkovém ocenění přibližně 14,6 miliardy dolarů.
Důležitou roli mohou v následujících dnech sehrát také komentáře představitelů Evropské centrální banky. Investoři budou pozorně sledovat zejména vyjádření prezidentky Christine Lagardeové a dalších členů vedení centrální banky.
Měnová politika totiž může hrát klíčovou roli v případě, že vyšší ceny energií začnou znovu zvyšovat inflaci v eurozóně. Pokud by inflace rostla rychleji, mohlo by to oddálit případné snižování úrokových sazeb.
K nervozitě na trzích přispěla také nová ekonomická data z Německa. Největší evropská ekonomika oznámila výraznější pokles průmyslových objednávek, než analytici očekávali. Slabší průmyslová aktivita naznačuje, že evropské hospodářství zůstává zranitelné.
Pro investory tak bude v následujících dnech klíčové sledovat především vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na ceny ropy. Právě energie totiž mohou v současnosti výrazně ovlivnit inflaci, měnovou politiku i celkový vývoj finančních trhů.
