Evropské akcie v úterý otevřely obchodování v pozitivním duchu a mírně posílily, když investoři reagovali na výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kterých se zúčastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Tato jednání, i když nepřinesla okamžitý průlom v otázce ukončení války, byla vnímána jako krok směrem k větší koordinaci mezi USA a Evropou ohledně bezpečnostní podpory Ukrajiny. Panevropský index STOXX 600 se v ranních hodinách pohyboval o 0,1 % výše, přičemž většina sektorů se držela v kladných číslech. Německý DAX rostl o 0,1 %, francouzský CAC 40 přidal 0,3 % a britský FTSE 100 vzrostl rovněž o 0,1 %.
Na trzích se ale ukázaly i kontrastní tendence. Zatímco širší indexy vykazovaly drobný růst, akcie společností spojených s obranným průmyslem výrazně oslabily. Investoři reagovali na signály, že by se mohla otevřít cesta k dalším diplomatickým jednáním, což by znamenalo menší potřebu masivních vojenských zakázek v Evropě. Index Stoxx Europe Aerospace and Defense klesl v úterý ráno o 1,4 %. Z jednotlivých firem se německý výrobce tankových dílů Renk propadl o 6,5 %, italský koncern Leonardo ztratil 4,6 % a švédský Saab oslabil o 4,2 %.
Samotná jednání ve Washingtonu byla velmi sledovaná. Trump v jejich závěru uvedl, že mírová jednání mohou pokračovat i během bojů, čímž zmírnil své dřívější výzvy k úplnému příměří. Zdůraznil rovněž, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu poskytnou evropské země v koordinaci se Spojenými státy. Zelenskyj zase upřesnil, že balíček bezpečnostních záruk, který má zahrnovat i masivní nákup amerických zbraní, by měl být formalizován během příštího týdne až deseti dnů. Tyto výroky na jedné straně ukázaly snahu o posílení Ukrajiny, ale na druhé straně naznačily, že cesta k ukončení konfliktu bude stále složitá a dlouhá.
Americký prezident zároveň potvrdil, že plánuje osobní setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Po tomto bilaterálním setkání by mělo následovat i trojstranné jednání, do něhož by se zapojil i Trump. Tato možnost byla vnímána trhy jako pozitivní signál, protože by šlo o první přímý krok ke strukturovaným rozhovorům všech tří stran od začátku konfliktu. Přesto je nutné podotknout, že k samotnému příměří zatím žádná zúčastněná strana konkrétně nepřistoupila.
Mimo politické zprávy přinesly investoři také sérii firemních výsledků. Švýcarský poskytovatel konektivitních řešení Huber+Suhner oznámil za první polovinu roku 2025 nárůst provozního zisku o 8,5 %. Tento růst byl podpořen zejména vyšší poptávkou v leteckém a obranném průmyslu a také v oblasti datových center. Tyto segmenty dokázaly částečně vyvážit geopolitické nejistoty a tlak vyvolaný obchodními omezeními. Naopak dánská společnost Coloplast oznámila pokles čistého zisku o 26 % v prvních devíti měsících svého finančního roku 2024/25. Důvodem byly mimořádné daňové výdaje spojené s její akvizicí jednotky Kerecis, které převážily nad růstem tržeb a provozních výsledků. Britská společnost International Workplace Group (IWG) pak oznámila rekordní tržby ve výši 2,2 miliardy USD za první pololetí roku 2025, což představuje 2% růst oproti stejnému období minulého roku.
Vedle akciových trhů přitáhl pozornost investorů také vývoj na trhu s ropou. Ceny černého zlata v úterý klesly, když obchodníci začali zohledňovat možnost trojstranných rozhovorů o ukončení války. Jakékoli přiblížení k míru by totiž mohlo vést ke zrušení sankcí na ruskou ropu, což by zvýšilo nabídku na globálním trhu. Futures na ropu Brent klesly o 0,9 % na 66,03 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztratila 0,9 % a obchodovala se za 62,12 USD za barel. Tento pokles následoval po pondělním růstu o téměř 1 %, kdy americký poradce Peter Navarro kritizoval nákupy levné ruské ropy Indií a označil je za financování války.
Celkově lze říci, že evropské trhy v úterý otevřely s mírným optimismem, avšak s vědomím, že cesta k míru na Ukrajině bude ještě dlouhá. Investoři ocenili diplomatické signály z Washingtonu, které naznačily možnou koordinaci mezi USA a Evropou, ale zároveň reflektovali rizika spojená s dalším vývojem konfliktu. Akcie zbrojního průmyslu na tento vývoj reagovaly prudkým poklesem, zatímco širší trhy si připsaly menší zisky. Pokles cen ropy pak ukázal, jak citlivě reagují komoditní trhy na jakékoli náznaky změny geopolitické situace.
