Evropské akcie ve čtvrtek pokračovaly v poklesu, což znamená už čtvrtý den ztrát v řadě. Investory čím dál více znepokojuje kombinace nejasností kolem obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou a zhoršující se geopolitické situace na Blízkém východě. Zatímco dřívější optimismus vyvolaný očekáváním dohody mezi dvěma největšími ekonomikami světa pomáhal akciím růst, současný vývoj naopak vede k opatrnosti a výběru zisků.

Panevropský index STOXX 600 klesl o 0,4 % na 549,41 bodu, a většina hlavních burz napříč kontinentem rovněž vykazovala záporné hodnoty. Obchodníci reagovali především na nejnovější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že je ochoten prodloužit lhůtu pro obchodní jednání, ale zároveň naznačil, že to pravděpodobně nebude nutné, protože USA „za týden nebo tak“ zašlou zemím nabídky ve formě dopisů. Tato nejednoznačnost ale místo uklidnění přinesla další znejistění ohledně toho, jak budou jednání ve skutečnosti pokračovat.
Zvláštní pozornost je věnována Evropské unii, která podle analytiků nemusí stihnout uzavřít žádnou dohodu před klíčovým datem 8. července. V tento den totiž končí pozastavení platnosti cel, které bylo dočasně zavedeno během předchozích kol jednání. Pokud se EU a USA nedohodnou, mohlo by dojít k obnovení cel, což by mělo negativní dopad především na exportně orientované evropské firmy.
Napětí dále zvyšují geopolitické faktory. Trump ve středu oznámil, že americký personál byl stažen ze Středního východu, protože oblast „může být nebezpečným místem“. Tato slova odkazují na zvyšující se napětí s Íránem, které narůstá kvůli neúspěšným jaderným jednáním a potenciálním vojenským scénářům. I když se zvažuje možnost pokračování diplomatických rozhovorů, investoři už sází na horší scénář a své pozice přizpůsobují rizikovějšímu výhledu.
Nejvíce postiženy byly ve čtvrtek akcie ze sektorů citlivých na geopolitickou nejistotu, konkrétně cestovní ruch a volný čas, které klesly v průměru o 1,7 %. Tyto segmenty jsou tradičně zasaženy jako první, pokud se zvýší obavy o bezpečnost nebo pokud hrozí globální ekonomické zpomalení. Další ztráty zaznamenaly akcie průmyslových těžařů, které klesly o 1,1 %, a to zejména kvůli obavám o ochabující poptávku po surovinách v případě narušení mezinárodního obchodu.
Naopak pozitivně se vyvíjely některé individuální tituly, které se vymykaly celkovému trendu. Výrazně posílily akcie nizozemské společnosti BE Semiconductor Industries, které vzrostly o 7,7 % poté, co firma před svým Dnem investorů oznámila zvýšení dlouhodobých finančních cílů. Tento krok trh vnímal jako důkaz důvěry vedení ve stabilní růst poptávky po čipech a polovodičových technologiích i přes globální nejistotu.
Další výjimkou byl maloobchodní řetězec Tesco, jehož akcie posílily o 1,3 %. Společnost reportovala zrychlení růstu domácího prodeje v prvním čtvrtletí, což ukazuje, že i v prostředí celkové nejistoty si maloobchodní poptávka ve Velké Británii drží stabilní tempo. Investory uklidnilo i to, že Tesco nadále expanduje i na dalších klíčových trzích, včetně Irska a střední Evropy.

Z globálního pohledu se nad trhy stále více stahují mraky. Kromě obchodního napětí mezi USA a Čínou a rizika, že se Evropská unie nestihne s Washingtonem dohodnout, se objevují i další varovné signály, například zpomalující ekonomická aktivita v některých evropských zemích nebo tlak na ziskovost firem kvůli rostoucím nákladům. Přidáme-li k tomu obavy z energetické krize a rostoucí ceny komodit, dostáváme obraz prostředí, kde se investoři logicky uchylují k defenzivnějším strategiím.
Závěrem lze říci, že čtvrteční vývoj evropských akciových trhů odráží součet několika negativních faktorů, které v očích investorů převažují nad dosavadními dílčími úspěchy v oblasti firemních výsledků či jednotlivých obchodních dohod. Dokud nedojde k uklidnění obchodní situace mezi hlavními světovými hráči a současně nepoleví geopolitická nejistota, zůstane tržní nálada spíše nervózní a volatilní.