Evropské akciové trhy v úterý zahájily obchodování poklesem a smazaly část zisků, které si připsaly na začátku týdne. Investoři reagují na kombinaci geopolitických zpráv, makroekonomických signálů a očekávání klíčových rozhodnutí centrálních bank. Největší pozornost přitom poutá vývoj kolem jednání o ukončení války na Ukrajině, který má přímý dopad zejména na akcie společností z obranného a leteckého průmyslu.
Krátce po otevření trhů byl panevropský index Stoxx 600 přibližně o dvě desetiny procenta níže, přičemž většina hlavních sektorů se pohybovala v záporném teritoriu. Německý DAX oslabil zhruba o 0,6 %, francouzský CAC 40 klesl o 0,2 % a britský FTSE 100 odepsal kolem 0,1 %. Tyto pohyby odrážejí spíše opatrnost investorů než panický výprodej, přesto však ukazují na citlivost trhu vůči aktuálním zprávám.
Hlavním tématem zůstávají pokračující rozhovory o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu uvedl, že Kyjev je ochoten vzdát se ambicí na členství v NATO, pokud by to vedlo k dohodě o ukončení války. Tato slova byla trhy vnímána jako významný posun v diplomatické rétorice. Americký prezident Donald Trump navíc v pondělí prohlásil, že po intenzivních jednáních s evropskými lídry jsou vyjednavači blíže k dohodě než kdykoli předtím. I když zůstává řada otevřených otázek, samotná možnost deeskalace konfliktu měla okamžitý dopad na ocenění obranných titulů.
Právě sektor letectví a obrany patřil v Evropě k nejslabším. V rámci indexu Stoxx Europe klesl zhruba o 1,5 %, přičemž výrazné ztráty zaznamenaly konkrétní společnosti. Švédská společnost Saab oslabila přibližně o 4 %, zatímco německé společnosti Rheinmetall a Renk odepsaly více než tři procenta. Tyto tituly patřily v posledních letech mezi výrazné vítěze díky zvýšeným výdajům evropských států na obranu, a proto jsou nyní citlivé na jakékoli náznaky možného zmírnění geopolitického napětí.
Investoři zároveň sledují rušný týden z pohledu měnové politiky. Evropská centrální banka se ve čtvrtek chystá na své poslední letošní zasedání. Očekává se, že ponechá základní úrokovou sazbu na úrovni 2 %, nicméně trh bude pozorně sledovat doprovodný komentář prezidentky ECB Christine Lagardeové. Ta již naznačila, že centrální banka by mohla v prosinci znovu zvýšit své prognózy hospodářského růstu, poté co v září upravila odhad růstu HDP eurozóny na 1,2 %. Takové signály by mohly ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje sazeb v příštím roce.
Kromě ECB zasedají tento týden také Bank of England, švédská Riksbank a norská Norges Bank. Zvláštní pozornost se upíná k Británii, kde se očekává těsné hlasování, ale převládá názor, že Bank of England by mohla přistoupit ke snížení úrokových sazeb. Důvodem jsou slabší ekonomické signály a zhoršující se situace na trhu práce.
Nejnovější údaje britského statistického úřadu ukázaly, že míra nezaměstnanosti ve Spojeném království vzrostla za tři měsíce do října na 5,1 %, což je nejvyšší úroveň od začátku roku 2021. Zároveň došlo k meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců v pracovním poměru o zhruba 149 tisíc. Tato data potvrzují, že britská ekonomika čelí citelnému ochlazení, což zvyšuje tlak na uvolnění měnové politiky. Výnosy britských státních dluhopisů na tato čísla reagovaly jen minimálně a libra zůstala vůči dolaru i euru téměř beze změny.
V korporátním sektoru přinesl den i pozitivní zprávy. Společnost TotalEnergies oznámila uzavření dlouhodobé, 21leté smlouvy se společností Alphabet Google na dodávky obnovitelné energie pro datová centra v Malajsii. Tento kontrakt zapadá do širšího trendu rostoucí poptávky po čisté energii ze strany technologických společností. Britská společnost Rolls-Royce pak informovala o plánech zahájit nový program zpětného odkupu akcií v hodnotě 200 milionů liber po dokončení stávajícího odkupu akcií.
Globální sentiment zůstává spíše opatrný. Asijsko-pacifické trhy přes noc oslabily v návaznosti na poklesy na Wall Street, kde investoři pokračují v odklonu od obchodů spojených s umělou inteligencí. Americké akciové futures se mezitím obchodovaly bez výraznějších změn, protože trhy vyčkávají na zveřejnění listopadové zprávy o zaměstnanosti v USA. Ta může sehrát klíčovou roli při dalším formování očekávání ohledně měnové politiky Fedu.
Celkově tak evropské trhy vstupují do druhé poloviny týdne ve znamení zvýšené nejistoty. Kombinace geopolitických jednání, klíčových makroekonomických dat a rozhodnutí centrálních bank vytváří prostředí, ve kterém investoři dávají přednost opatrnosti a selektivnímu přístupu.
