Evropské akciové trhy v úterý opět otevřely v červených číslech, a to především kvůli pokračujícím bojům mezi Izraelem a Íránem. Vzdušné útoky a vyhrocená rétorika mezi oběma zeměmi vyvolávají mezi investory značné obavy, což je žene k bezpečnějším aktivům, zatímco akciové indexy oslabují napříč sektory. Obchodníci se obávají nejen o přímý dopad konfliktu na světové trhy, ale i o jeho možné dopady na energetickou bezpečnost a dodávky surovin.
Celoevropský index STOXX 600 klesl o 0,8 % na 542,38 bodu krátce po otevření trhu v 7:10 GMT. Tento vývoj znamená přerušení krátké stabilizace, která nastala po sérii pěti ztrátových seancí. Investoři byli sice mírně povzbuzeni pondělním odrazem, ale úterní zprávy o pokračujících bojích na Blízkém východě náladu opět rychle podkopaly.
Konflikt mezi Izraelem a Íránem vstoupil v úterý do pátého dne. Situaci dále vyhrotil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval íránské obyvatelstvo k evakuaci hlavního města Teheránu. Trump přitom uvedl, že Írán odmítl dohodu o omezení vývoje jaderných zbraní. Krátce poté předčasně opustil summit skupiny G7 v Kanadě s odůvodněním, že jeho odchod nijak nesouvisí s probíhajícími diplomatickými snahami o příměří. Tyto kroky však spíše posílily nejistotu a vyvolaly obavy z možného zapojení USA do širšího konfliktu.
V reakci na zvýšené napětí ceny ropy mírně vzrostly, ale později zisky odevzdaly. Trhy s ropou zůstávají extrémně citlivé na jakékoli zprávy týkající se Blízkého východu, který je jedním z klíčových producentů této suroviny. Obchodníci se snaží odhadnout, zda může dojít k omezení dodávek, což by mohlo vyvolat cenový šok. Z krátkodobého hlediska se však ceny stabilizovaly a udržely úzký rozptyl.
Navzdory poklesu většiny akcií si relativně dobře vedly energetické společnosti, jejichž akcie v průměru posílily o 0,3 %. To kontrastovalo s vývojem v ostatních sektorech – zejména telekomunikační tituly zaznamenaly pokles o 1,4 %, čímž se staly nejhůře výkonným odvětvím dne. Negativní nálada se přelila i do dalších částí trhu, přičemž investoři preferují hotovost nebo stabilní dluhopisy před rizikovějšími akciemi.
Jednou z mála výjimek byl pozitivní výkon společnosti Ashtead se sídlem v Londýně, jejíž akcie rostly navzdory zveřejnění prognózy zpomalení růstu příjmů z pronájmu. Tento vývoj poukázal na to, že i v prostředí zvýšené nejistoty mohou jednotlivé firmy růst, pokud si udrží důvěru investorů díky stabilnímu podnikání nebo dobrému výhledu.
Z pohledu centrálních bank se trhy zaměřily na Bank of Japan, která v úterý ráno podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Banka oznámila, že bude pokračovat v nákupech státních dluhopisů až do roku 2026, kdy plánuje zpomalit tempo jejich omezování. Tato zpráva byla trhy přijata bez výrazné reakce, ale ukazuje na to, že měnová politika v Asii zůstává uvolněná.
V Evropě se tento týden uskuteční zasedání několika významných centrálních bank, včetně Bank of England, Norges Bank, Riksbank a Švýcarské národní banky. Trhy budou bedlivě sledovat jejich komentáře k inflaci, růstu a dalším měnovým nástrojům, které mohou ovlivnit regionální ekonomický výhled.
V korporátním sektoru se pozornost investorů nadále soustřeďuje na společnost Renault, která se dostala do titulků poté, co její generální ředitel Luca de Meo náhle rezignoval. Tato zpráva otřásla důvěrou investorů a vedla k poklesu akcií Renaultu až o 8 %, což je největší denní propad od února 2022. Mezi potenciálními nástupci se zmiňují zkušený insider Denis Le Vot nebo Maxime Picat ze skupiny Stellantis. Renault tak čelí nejen manažerské výzvě, ale i nutnosti obnovit důvěru akcionářů.
Celkově lze říci, že situace na evropských trzích zůstává napjatá. Kombinace geopolitického rizika, nejistoty ohledně budoucího vývoje měnové politiky a korporátních otřesů vytváří prostředí, kde investoři zůstávají extrémně opatrní. V nejbližších dnech bude trh nadále reagovat především na zprávy z Blízkého východu a zasedání centrálních bank.
