Evropské akciové trhy vstoupily do nového týdne výrazným poklesem poté, co americký prezident Donald Trump znovu vyostřil geopolitické napětí. Jeho víkendové výroky o možném zavedení celních sankcí vůči několika evropským zemím v souvislosti s plánem převzetí Grónska Spojenými státy výrazně zhoršily rizikovou náladu investorů. Trhy reagovaly rychle a plošně, přičemž hlavní indexy zaznamenaly největší denní ztráty za poslední týdny.
Krátce po zahájení obchodování se německý index DAX propadl přibližně o 1,3 %, francouzský CAC 40 oslabil zhruba o 1,6 % a britský FTSE 100 ztratil kolem 0,4 %. Rozdílná výkonnost jednotlivých trhů odrážela strukturu indexů i citlivost konkrétních sektorů na mezinárodní obchod a geopolitická rizika. Největší tlak byl patrný u exportně orientovaných společností a firem napojených na globální dodavatelské řetězce.
Prezident Trump během víkendu naznačil, že Spojené státy uvalí cla na vývoz z osmi evropských zemí, které se postavily proti jeho záměru získat Grónsko. Mezi potenciálně zasažené státy patří mimo jiné Francie, Německo a Velká Británie spolu s několika severskými a severoevropskými zeměmi. Podle Trumpových slov má desetiprocentní clo vstoupit v platnost od 1. února a v červnu se zvýšit až na 25 %, pokud nebude dosaženo dohody umožňující Spojeným státům převzít kontrolu nad tímto poloautonomním dánským územím.
Evropská unie reagovala zvýšenou opatrností. Již nyní pozastavila ratifikaci obchodní dohody mezi USA a EU a podle dostupných informací zvažuje obnovení balíčku odvetných cel na americké zboží v hodnotě přibližně 93 miliard eur. Takový krok by znamenal výraznou eskalaci napětí a mohl by přerůst v širší transatlantický obchodní konflikt, který by měl negativní dopady nejen na evropské, ale i globální hospodářství.
Investoři se obávají, že aktuální spor přesahuje rámec běžných obchodních neshod. Zpochybnění vztahů mezi tradičními spojenci zvyšuje nejistotu ohledně budoucí spolupráce v oblasti obchodu, bezpečnosti i kapitálových toků. To se okamžitě projevilo přesunem části kapitálu do bezpečnějších aktiv. Zlato a stříbro zaznamenaly zvýšenou poptávku, zatímco akciové trhy se dostaly pod tlak.
Pozornost investorů se zároveň soustředí na nadcházející Světové ekonomické fórum v Davosu, kde se mají v následujících dnech sejít světoví lídři, včetně silné delegace Spojených států vedené samotným prezidentem Trumpem. Trhy doufají, že právě zde by mohlo dojít alespoň k částečnému uklidnění rétoriky nebo k náznaku diplomatického řešení, které by snížilo riziko další eskalace.
Vedle geopolitiky sledují investoři také makroekonomická data. Klíčovým údajem dne jsou prosincová čísla spotřebitelské inflace v eurozóně. Očekává se, že meziroční růst cen dosáhne 2,0 %, což by znamenalo návrat inflace k cíli Evropské centrální banky poprvé od poloviny roku 2025. Tento vývoj by mohl potvrdit, že cenové tlaky v regionu jsou pod kontrolou, a posílit argumenty pro stabilní měnovou politiku v následujících měsících.
Evropská centrální banka drží úrokové sazby beze změny od ukončení cyklu snižování sazeb v červnu a v posledních vyjádřeních naznačila, že s dalšími kroky nehodlá spěchat. Inflace již nepředstavuje hlavní problém a ekonomický růst byl ke konci roku 2025 překvapivě solidní. Další zasedání ECB je naplánováno na začátek února a investoři budou pečlivě vyhodnocovat, zda geopolitické napětí může změnit její rétoriku.
Negativní sentiment na trzích byl dále posílen zprávami z Číny, kde hospodářský růst ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil na tříleté minimum. Slabší tempo růstu druhé největší ekonomiky světa zvyšuje obavy o globální poptávku, což dopadá zejména na evropské exportéry a průmyslové podniky.
Na komoditních trzích se nejistota promítla do poklesu cen ropy. Ropa Brent i americká West Texas Intermediate v pondělí oslabily a vrátily část zisků z předchozího týdne. Trh tak reagoval na kombinaci geopolitického napětí kolem Grónska a postupného odeznívání obav z narušení dodávek z Blízkého východu.
Celkově zůstává výhled pro evropské akcie krátkodobě nejistý. Investoři budou v následujících dnech sledovat další vyjádření americké administrativy, reakci Evropské unie a signály z Davosu. Právě další vývoj geopolitického sporu o Grónsko může rozhodnout o tom, zda současný pokles zůstane pouze korekcí, nebo se promění v hlubší fázi averze k riziku.
