Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v červených číslech poté, co americký prezident Donald Trump opět rozdmýchal napětí na globálních trzích. Obchodní válka, která původně zasahovala hlavně Čínu, se nyní rozšířila i na spojence USA, včetně Kanady a potenciálně i Evropské unie. Investoři tak s obavami sledovali nejen nová cla, ale i náznaky zhoršení vyjednávání mezi Washingtonem a Bruselem. Panevropský index STOXX 600 klesl o 0,4 % na 550,96 bodu, přestože za celý týden zůstával mírně v plusu.
Trump ve čtvrtek oznámil, že Evropská unie by mohla do pátku obdržet dopis s návrhem na zavedení cel, což zpochybnilo jakýkoliv pokrok v probíhajících jednáních o liberalizaci obchodu.
Současně prezident oznámil 35% cla na veškerý dovoz z Kanady s platností od 1. srpna, což je nárůst oproti původně plánovaným 25 %. Kromě toho navrhl plošné clo ve výši 15 až 20 % pro další obchodní partnery, což představuje dramatické navýšení oproti současné průměrné sazbě 10 %. Tyto agresivní kroky vyvolaly nejistotu napříč evropskými trhy, zejména mezi vývozními společnostmi.
V důsledku toho zaznamenaly největší pokles akcie v sektoru osobního a domácího spotřebního zboží, které klesly o 1 %. Také zdravotnictví odepsalo 0,7 %, což naznačuje široký ústup investorů od defenzivních i růstových sektorů. Naopak obranný průmysl mírně posílil o 0,6 %, což může naznačovat zvýšený zájem o bezpečné sektory v geopoliticky nestabilním prostředí.
Obchodní válka však nebyla jediným faktorem, který stahoval evropské trhy dolů. Investoři reagovali i na negativní zprávy od britského ropného giganta BP, který oznámil výrazný pokles tržeb za druhé čtvrtletí. Společnost uvedla, že její tržby z prodeje plynu a nízkouhlíkových produktů za duben až červen poklesnou o 100 až 300 milionů USD, přičemž zmínila pouze „průměrné“ výsledky své divize obchodující s plynem. V oblasti ropných produktů pak očekává ztrátu 600 až 800 milionů USD kvůli nižším cenám a slabší poptávce.
Celková ztráta po zdanění by se mohla pohybovat až na úrovni 1,5 miliardy dolarů, a to včetně položek souvisejících se snížením hodnoty aktiv napříč jednotlivými segmenty. I přesto BP očekává, že obchodování s ropou bude silné a silnější realizované rafinérské marže by mohly přinést pozitivní vliv v hodnotě 300 až 500 milionů USD. Z pohledu trhu to ale nestačilo – akcie BP zareagovaly poklesem, což ovlivnilo celý energetický segment.
Na negativní sentiment na trzích se přidaly i nečekaně slabé makroekonomické údaje z Velké Británie. Podle čerstvých dat britského statistického úřadu ekonomika v květnu klesla o 0,1 %, což znamená druhý měsíční pokles v řadě. Analytici přitom očekávali mírný růst o 0,1 %. Tento vývoj dále potvrzuje, že britská ekonomika zůstává pod tlakem vysoké inflace, rostoucích úrokových sazeb a nízké spotřebitelské důvěry.
Kombinace agresivní obchodní politiky USA, negativních korporátních zpráv a slabých dat z britské ekonomiky tak vytvořila prostředí, v němž evropské akcie těžko hledají směr. Ačkoliv týdenní bilance některých indexů zůstává mírně pozitivní, výhled je výrazně nejistý. Očekávání investorů se nyní upínají k dalším krokům Trumpovy administrativy, a především k tomu, zda skutečně dojde k zavedení cel vůči EU.
Evropa se tak nachází v křehkém stavu – na jedné straně čelí tlakům zvenčí v podobě amerických opatření, na straně druhé ji oslabují vnitřní ekonomické problémy. V příštích týdnech bude klíčové sledovat, jak Evropská unie na hrozby zareaguje, zda se jí podaří vyjednat výjimky nebo protihodnoty, a jaký dopad budou mít případná cla na exportně orientovaná evropská odvětví. Do té doby zůstane nálada na evropských trzích pravděpodobně opatrná a kolísavá.
