Evropské akciové trhy v úterý otevřely pozitivně, ačkoli nadále čelí tlaku z přetrvávající nejistoty ohledně obchodních vztahů mezi Spojenými státy a jejich partnery. Panevropský index STOXX 600 si v ranních hodinách připsal 0,2 % a dosáhl úrovně 542,42 bodů, což svědčí o opatrném optimismu investorů, kteří zvažují jak příležitosti, tak rizika spojená s blížícím se termínem 9. července, do kterého mají být uzavřeny nové obchodní dohody se Spojenými státy.
Napětí na trzích vyvolává především hrozba obnovení vysokých celních sazeb ze strany USA, pokud se nepodaří uzavřít potřebné dohody. Prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil frustraci nad tempem jednání, především v případě Japonska, s nímž zůstává dohoda zatím nedosažitelná. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že i přes jednání vedená v dobré víře mohou být země, které se nedohodnou, konfrontovány s výrazně vyššími cly. USA podle něj stále zvažují zavedení až 50% cel na široké spektrum produktů, pokud nedojde ke konkrétním výsledkům.
Evropská unie se mezitím snaží najít kompromis. Podle agentury Bloomberg navrhuje EU univerzální 10% clo na mnoho svých vývozů výměnou za závazek USA, že sníží cla v některých klíčových odvětvích. Tato vyjednávání budou tento týden pokračovat přímo ve Washingtonu, kde se k jednání chystá hlavní vyjednavačka EU pro obchod. Cílem je zabránit zhoršení obchodních vztahů a odvrátit zavedení nových cel, která by mohla citelně zasáhnout evropské exportéry.
Souběžně s tím investoři sledují také makroekonomické události. V úterý se prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová účastní panelové diskuse s dalšími šéfy centrálních bank, včetně předsedy Fedu Jeroma Powella. Fórum ECB se koná v portugalském městě Sintra a je vnímáno jako prostor pro naznačení dalšího směřování měnové politiky. Lagardeová v pondělí prohlásila, že nejistota zůstane klíčovým rysem globální ekonomiky, což může znamenat, že ECB bude i nadále obezřetná ve svém přístupu ke změnám sazeb.
Investoři v USA mezitím vyhlížejí hlasování o Trumpově rozsáhlém návrhu zákona o snižování daní a výdajů, který by mohl ovlivnit domácí spotřebu a investice. Vzhledem k tomu, že se jedná o předvolební rok, má tento legislativní návrh i značný politický význam, což se odráží i na globálním sentimentu.
Z hlediska sektorového vývoje v Evropě si nejlépe vedly energetické společnosti, jejichž akcie vzrostly v průměru o 0,9 %. Tento vývoj byl podpořen mírným zotavením cen ropy. Naopak největší ztráty zaznamenaly mediální společnosti, jejichž akcie oslabily o 0,6 % v důsledku nižšího reklamního rozpočtu a přetrvávajících obav z poklesu spotřebitelských výdajů.
Z korporátních zpráv zaujala společnost Renault, která oznámila, že v první polovině roku vykáže ztrátu ve výši 9,5 miliardy eur v důsledku změny účetního přístupu ke své účasti v japonském Nissanu. Akcie Renaultu reagovaly poklesem o 1,2 %. Tato ztráta znovu otevřela otázky o budoucnosti aliance Renault-Nissan a o strategii francouzského výrobce automobilů.
Další zprávu přinesla francouzská společnost Sodexo, která očekává, že růst tržeb za fiskální rok 2025 dosáhne spodní hranice svého dříve oznámeného rozmezí. Po smíšených výsledcích za třetí čtvrtletí a negativním dopadu měnových kurzů potvrdila firma očekávaný organický růst tržeb o 3–4 % a mírné zlepšení provozní marže, ale připustila, že reálné výsledky se budou držet při spodní hranici těchto předpokladů.
Naopak pozitivní zpráva přišla z Británie, kde společnost J Sainsbury oznámila 4,9% nárůst maloobchodních tržeb bez pohonných hmot za první čtvrtletí fiskálního roku 2025/26. Jedná se o nejlepší tržní podíl za téměř deset let, což ukazuje na úspěšnou strategii maloobchodního řetězce v konkurenčním prostředí.
Na komoditním trhu došlo k mírnému zotavení cen ropy. Futures na ropu Brent vzrostly o 0,3 % na 66,91 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 0,2 % a obchodovala se za 65,25 USD za barel. Ceny tak reagují na očekávání, že skupina OPEC+ zvýší v srpnu produkci o 411 000 barelů denně, čímž naváže na předchozí měsíce, kdy již těžbu postupně navyšovala.
Celkově tedy evropské akciové trhy zůstávají mírně optimistické, ale zároveň silně závislé na vývoji obchodních vztahů s USA. Pokud se do 9. července nepodaří uzavřít klíčové dohody, může to znamenat zásadní zlom v dosavadním růstu a návrat vyšší volatility.
