Evropské akciové trhy se v pondělí pokusily zvrátit negativní trend z konce minulého týdne, kdy došlo k prudkým výprodejům v důsledku zhoršeného sentimentu investorů a nových geopolitických rizik. Panevropský index STOXX 600 si v ranním obchodování připsal 0,2 % a částečně tak umazal ztráty z pátku, kdy zaznamenal největší denní propad za poslední více než tři měsíce. Mezitím švýcarské akcie zaznamenaly výrazně horší výkon a staly se nejslabším článkem evropského trhu – referenční index SMI se po dlouhém víkendu propadl o 1,5 % na nejnižší hodnoty od května.
Největší tlak na švýcarské akcie přišel poté, co Spojené státy oznámily zavedení nových cel ve výši 39 % na řadu evropských produktů, včetně těch ze Švýcarska. Tento krok vyvolal šok na trhu a donutil švýcarskou vládu přehodnotit svou obchodní strategii. Ministr hospodářství Guy Parmelin uvedl, že země zvažuje revizi své nabídky Spojeným státům, protože vysoká cla mohou podle odborníků negativně zasáhnout exportně orientovanou ekonomiku a potenciálně přivést zemi do technické recese.
Tlak se nejvíce projevil na akciích švýcarských gigantů, zejména v sektoru farmacie a luxusního zboží. Akcie společnosti Novartis klesly o 1,3 % a konkurenční Roche ztratila dokonce 2,3 %. Tento výprodej přišel poté, co americký prezident Donald Trump rozeslal dopisy vedoucím představitelům 17 největších farmaceutických společností s výzvou ke snížení cen léků na předpis ve Spojených státech. Tento krok vyvolal obavy z možného tlaku na marže a regulační zásahy do cenové politiky farmaceutických firem působících na americkém trhu.
Nedařilo se ani švýcarským značkám luxusního zboží. Richemont a Swatch, jejichž produkty patří k těm nejvíce postiženým novými cly, odepsaly více než 1,5 %. Obchodní nejistota a vysoká cla výrazně komplikují přístup těchto firem na klíčové trhy a nutí je přehodnocovat své exportní strategie.
Dalším negativním faktorem byl pokles akcií banky UBS, která oslabila o 2,5 % po oznámení, že zaplatí 300 milionů dolarů na vyrovnání závazků souvisejících s nekalými praktikami v prodeji hypotečních cenných papírů ve Spojených státech. Tyto praktiky sahají až do doby před finanční krizí a stále mají právní a reputační důsledky pro banky, které tehdy prodávaly rizikové produkty.
Na opačné straně spektra se však objevily i pozitivní zprávy. Britská banka Lloyds zaznamenala výrazný růst o 6,3 % poté, co Nejvyšší soud Spojeného království zrušil rozhodnutí, které se týkalo provizí u financování automobilů. Tento verdikt byl trhem přivítán jako pozitivní zpráva pro bankovní sektor, protože se tím snižuje riziko nákladných kompenzací a právních sporů v budoucnu.
V oblasti firemních výsledků pondělí nepřineslo mnoho nových jmen, protože hlavní sezóna se pomalu blíží ke konci. PostNL oznámila čtvrtletní ztrátu 24 milionů EUR po odmítnutí finanční pomoci ze strany nizozemské vlády. Společnost proto přistoupila k odpisům ve výši 40 milionů EUR v poštovním segmentu, což vyvolalo otázky ohledně její budoucnosti v konkurenčním prostředí e-commerce a logistiky.
Naopak Senior, britská průmyslová firma, oznámila meziroční nárůst zisku před zdaněním o 32 % díky silnému výkonu divizí Aerospace a Flexonics.
Vedle akciových trhů se stabilizovala i cena ropy. Futures na ropu Brent klesly o 0,2 % na 69,80 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 0,3 % na 67,53 USD. Trh tak vstřebal víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která oznámila zvýšení produkce o 547 000 barelů denně od září. Tento krok byl v souladu s očekáváním, ale stále představuje významné navýšení nabídky na trhu, který už nyní čelí nejistotě ohledně poptávky v důsledku makroekonomických obav.
Celkově se evropské trhy v pondělí vyznačovaly opatrným optimismem. Investoři se snaží zorientovat v prostředí, kde geopolitické faktory, obchodní spory a ekonomická data přinášejí často protichůdné signály. Další vývoj bude záviset na postupu americké administrativy, reakcích jednotlivých zemí na cla, a samozřejmě i na měnové politice velkých centrálních bank.
