Evropské akcie v úterý mírně posílily, když investoři vstřebávali sérii pozitivních firemních výsledků a zároveň hodnotili dopady čerstvě oznámené obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Dohoda, která měla podle původních očekávání uklidnit napětí mezi dvěma klíčovými ekonomickými bloky, však přinesla smíšené reakce. Na jedné straně pomohla zabránit hrozící obchodní válce, na straně druhé však potvrzuje zavedení 15% cla na většinu dovozů z EU do USA – což je výrazně vyšší sazba oproti roku 2025.
Celoevropský index STOXX 600 v 7:15 GMT vzrostl o 0,3 %, čímž navázal na pondělní volatilní vývoj, kdy po ranním růstu o 0,9 % nakonec uzavřel o 0,2 % níže. Tento obrat ukázal na rozporuplné vnímání nové celní politiky, která sice přinesla jasnější rámec obchodních vztahů, ale zároveň zvyšuje náklady evropských firem exportujících na americký trh. Přesto většina hlavních burz v úterý obchodovala výše – německý DAX i francouzský CAC 40 si připsaly po 0,5 %.
Pozitivní impulz trhu přišel především ze silné výsledkové sezony. Akcie francouzsko-italského koncernu EssilorLuxottica vzrostly o 5,4 % poté, co společnost navzdory negativnímu vlivu cel oznámila zvýšení provozního zisku za první pololetí. Výsledky ukázaly na odolnost podnikání a schopnost přenést vyšší náklady na spotřebitele bez zásadního dopadu na marže.
Ještě větší růst zaznamenala nizozemská zdravotnická technologická firma Philips, jejíž akcie vyskočily téměř o 9 %. Investoři ocenili, že společnost po uzavření dohody mezi USA a EU revidovala směrem dolů očekávaný dopad cel, což zlepšilo výhled ziskovosti na druhé pololetí roku. Tyto zprávy ji katapultovaly na špičku indexu STOXX 600.
Ne všechny firmy však měly důvod k oslavám. Akcie distributora automobilů Inchcape klesly o 6,3 % poté, co společnost oznámila pokles zisku za první polovinu roku, který přímo přičítá negativnímu vlivu cel na mezinárodní obchod. Tato ztráta z ní udělala nejhorší titul dne.
Na pozitivní straně spektra se nacházela také britská banka Barclays, která překonala očekávání zisku a oznámila zpětný odkup akcií v hodnotě 1 miliardy liber. Banka vykázala zisk před zdaněním ve výši 2,5 miliardy liber ve druhém čtvrtletí, přičemž analytici očekávali v průměru pouze 2,23 miliardy. Výnosy z investičního bankovnictví prudce vzrostly díky zvýšené volatilitě na trzích, kterou částečně vyvolaly i kroky americké vlády v oblasti obchodu.
Výrazně pozitivní výsledky oznámila také AstraZeneca, která v úterý překonala odhady tržeb i zisků. Tržby za druhé čtvrtletí dosáhly 14,46 miliardy USD a čistý provozní zisk činil 4,58 miliardy USD. Společnost potvrdila celoroční výhled růstu tržeb v řádu vysokých jednociferných procent a oznámila ambiciózní plán – do roku 2030 zvýšit své roční tržby v USA na 80 miliard USD. Tento růst má být podpořen investicí ve výši 50 miliard USD, která půjde do výzkumu a vývoje i výroby na americkém území. AstraZeneca je tak dalším příkladem evropské firmy, která v důsledku americké celní politiky přesouvá část svých aktivit přímo do USA.
Na komoditních trzích se ceny ropy v úterý pohybovaly kolem nulové změny, když trhy čekaly na výsledky posledního zasedání Fedu. Futures na ropu Brent zůstaly na 69,32 USD za barel a americká WTI se držela na 66,71 USD. V předchozí seanci si obě komodity připsaly více než 2% zisky, když se trh uklidnil díky tomu, že dohoda mezi USA a EU odvrátila riziko ostré obchodní války, která by mohla výrazně snížit globální poptávku po palivech.
Zatímco obchodní dohoda zatím pomohla uklidnit největší napětí mezi dvěma světovými velmocemi, otázky kolem její dlouhodobé ekonomické výhodnosti pro Evropu zůstávají otevřené. Pozitivní firemní výsledky ale ukazují, že některé společnosti dokážou na změny prostředí rychle reagovat a hledat nové cesty k růstu – ať už geografickým rozšířením, snižováním nákladů nebo změnou strategií.
