Evropské akcie se v úterý ocitly pod prodejním tlakem, když klíčové sektory energetiky a zdravotnictví oslabily a investoři zároveň sledovali politické napětí ve Spojených státech. Obavy z možného uzavření americké vlády, které by mohlo zpozdit zveřejnění zásadních dat o zaměstnanosti, zvýšily nejistotu na trzích a přispěly k opatrné náladě investorů.
Celoevropský index STOXX 600 klesl v ranních hodinách o 0,2 % na 554,7 bodu. Přesto se stále drží na cestě k třetímu měsíčnímu zisku v řadě a za celé čtvrtletí je vyšší o více než 2 %. V jednotlivých zemích byl vývoj smíšený – německý DAX a francouzský CAC 40 oslabily o 0,2 %, zatímco britský FTSE 100 mírně vzrostl o 0,1 %.
Největší ztráty utrpěly akcie v energetickém sektoru, které klesly v průměru o 0,8 %. To bylo důsledkem dalšího poklesu cen ropy, jež investoři vnímají jako signál možné nadměrné nabídky. Velcí hráči jako TotalEnergies a BP ztratili více než 1 %. Podobný vývoj zasáhl i zdravotnický sektor, jenž oslabil o 0,3 %. Akcie farmaceutických gigantů Novo Nordisk a AstraZeneca oslabily o zhruba 1 %, což přispělo k celkovému oslabení evropského trhu.
Vedle sektorových výkyvů trhy sledovaly i firemní zprávy. Dánský výrobce šperků Pandora oznámil, že generální ředitel Alexander Lacik v roce 2026 odejde do důchodu, přičemž jeho místo převezme marketingová ředitelka Berta de Pablos-Barbier. Skotská společnost A.G.Barr, výrobce nápojů, naopak potěšila investory oznámením více než 20% růstu zisku před zdaněním díky silné poptávce po značce Boost.
Velkou pozornost přitáhla také zpráva o satelitním operátorovi Eutelsat, který hledá podporu evropských vlád pro posílení své pozice proti společnosti Starlink Elona Muska. Francie již schválila investici ve výši 1,5 miliardy eur a očekává se, že se k ní připojí i další státy. Tento krok podtrhuje obavy evropských zákonodárců z přílišné závislosti na amerických satelitních službách, zejména v době, kdy politika prezidenta Donalda Trumpa přináší nové napětí do transatlantických vztahů.
Politická nejistota byla klíčovým faktorem i za Atlantikem. Americký viceprezident JD Vance upozornil, že jednání o federálním rozpočtu mezi republikány a demokraty uvízla na mrtvém bodě, což činí uzavření vlády pravděpodobným. Takový scénář by oddálil zveřejnění klíčových údajů o zaměstnanosti, které jsou pro investory zásadní při odhadech dalšího postupu Federálního rezervního systému ohledně úrokových sazeb. Trhy tak s napětím čekají na data, jež mají dorazit koncem týdne, a jakékoli zpoždění by mohlo vyvolat silnější reakce.
Z ekonomických dat v Evropě byly zveřejněny smíšené výsledky. Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,3 %, což odpovídalo předchozím odhadům, ale ukazuje na pomalejší tempo růstu. Francouzská inflace dosáhla v září 1,1 %, což potvrzuje trend postupného zpomalování cenového růstu. Německé maloobchodní tržby v srpnu však překvapivě poklesly, což posílilo obavy o kondici největší evropské ekonomiky.
Mezi akciemi s největším pohybem se ocitl britský online prodejce módy ASOS, jehož akcie se propadly o 11,4 %. Společnost varovala, že její roční tržby nedosáhnou očekávání trhu, což investoři vnímali jako varovný signál o slabší poptávce v odvětví maloobchodu.
Situace na komoditních trzích také přispěla k nervozitě. Ceny ropy se nadále snižovaly – futures na Brent klesly o 0,5 % na 66,76 USD za barel a americká WTI ztratila 0,4 % na 63,20 USD za barel. Oba hlavní ropné benchmarky se tak dostávají k měsíční ztrátě, přičemž pondělní seance přinesla více než 3% pokles. OPEC+ podle zpráv zvažuje další zvýšení těžby od listopadu, což by mohlo znamenat další tlak na ceny a zvýšení konkurence na trhu.
Evropské akcie tak vstoupily do nového týdne ve znamení kombinace sektorových ztrát, firemních oznámení a geopolitické nejistoty. Ačkoli index STOXX 600 zůstává v kladném teritoriu za celé čtvrtletí, krátkodobě investoři čelí celé řadě rizik, která mohou vývoj zvrátit. Klíčové bude, zda se podaří uklidnit politickou situaci v USA a zda evropské společnosti dokážou odolat tlaku z energetického a zdravotnického sektoru.
