Evropské akciové trhy zahájily středeční obchodování poklesem, protože investoři pozorně sledují další vývoj konfliktu na Blízkém východě. Zintenzivnění vojenských operací mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zvyšuje nervozitu na finančních trzích a vytváří nejistotu ohledně dalšího vývoje globální ekonomiky i cen energií. Investoři zároveň vyhodnocují nové firemní výsledky a makroekonomická data z evropských ekonomik.
Krátce po otevření burz panevropský index Stoxx 600 oslabil přibližně o 0,8 %. Pokles byl patrný i na hlavních národních indexech. Londýnský index FTSE 100 ztratil kolem 0,7 %, německý index DAX klesl přibližně o 1,2 % a francouzský index CAC 40 oslabil asi o 0,6 %. Italský index FTSE MIB rovněž klesl přibližně o 0,8 %. Tento vývoj naznačuje, že investoři reagují na geopolitické napětí spíše opatrně a preferují defenzivnější pozice.
Napětí na trzích se zvýšilo poté, co americký ministr obrany Pete Hegseth varoval, že Spojené státy mohou zahájit dosud nejintenzivnější sérii útoků proti Íránu. Podle amerického centrálního velení americké síly potopily několik íránských lodí v blízkosti Hormuzského průlivu, včetně šestnácti plavidel určených k pokládání min. Tyto operace následovaly po zprávách, že Írán se pokouší zaminovat tuto strategicky důležitou námořní trasu.
Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější energetické koridory na světě. Přibližně pětina globálních dodávek ropy totiž prochází právě touto úzkou vodní cestou mezi Perským zálivem a Arabským mořem. Jakékoli narušení dopravy v této oblasti by mohlo výrazně ovlivnit globální ceny energií a destabilizovat finanční trhy.
Prezident Donald Trump v reakci na tyto informace uvedl, že pokud Írán skutečně rozmístil miny v Hormuzském průlivu, měly by být okamžitě odstraněny. Později prezident uvedl, že americké síly potopily několik íránských minolovek a že další operace mohou následovat. Tyto výroky zvýšily obavy investorů z další eskalace konfliktu.
Vedle geopolitických zpráv sledují investoři také hospodářské výsledky jednotlivých společností. Německý výrobce zbraní Rheinmetall zveřejnil své celoroční výsledky, podle nichž dosáhl tržeb ve výši 9,94 miliardy eur a čistého zisku přibližně 1,68 miliardy eur. Společnost uvedla, že je v silné pozici, aby pomohla Spojeným státům doplnit zásoby raket a systémů protivzdušné obrany.
Vedení společnosti očekává, že kvůli pokračujícím konfliktům porostou globální výdaje na obranu, zejména v oblasti doplňování zásob raket a protivzdušných systémů. Přesto akcie společnosti Rheinmetall během ranního obchodování oslabily přibližně o 4,2 %. Investoři pravděpodobně reagovali na širší pokles evropského trhu a realizovali zisky po předchozím růstu akcií obranného sektoru.
Změny ve strategii oznámila také německá automobilka Porsche. Nový generální ředitel Michael Leiters uvedl, že plánuje přehodnotit produktové portfolio společnosti a zaměřit se více na segmenty s vyšší marží. Cílem je zlepšit finanční výsledky automobilky po náročném roce 2025, který byl poznamenán varováními o poklesu zisku, rostoucími náklady spojenými s obchodními cly a komplikacemi při přechodu na elektromobilitu.
Leiters zdůraznil, že současné problémy chce vedení využít jako příležitost k restrukturalizaci společnosti. Podle jeho slov se Porsche zaměří na zefektivnění provozu, rychlejší vývoj produktů a posílení atraktivity svých ikonických sportovních vozů.
Další pozornost investorů přitahují také výsledky německé společnosti Henkel, která zveřejnila smíšené hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí. Růst objemu prodeje spotřebitelských produktů sice překonal očekávání analytiků, ale celkové tržby společnosti zůstaly pod odhady trhu.
Investoři zároveň sledují nové ekonomické údaje z Německa, které se týkají vývoje inflace. Tyto statistiky jsou důležité pro další rozhodování Evropské centrální banky o úrokových sazbách a měnové politice.
Na globálních trzích mezitím přicházejí smíšené signály. Asijsko-pacifické akcie během nočního obchodování většinou rostly. Investoři v regionu reagovali především na pokles cen ropy z předchozího dne, který zmírnil obavy z energetického šoku.
K uklidnění situace na energetickém trhu přispělo také jednání skupiny G7, která diskutovala o možnosti využití nouzových ropných rezerv ke stabilizaci dodávek energie. Takový krok by mohl pomoci snížit tlak na ceny ropy a podpořit globální ekonomickou stabilitu.
Americké akciové futures se během úterního večera obchodovaly téměř beze změny. Investoři čekají především na zveřejnění nových údajů o inflaci ve Spojených státech, které mohou naznačit další směr měnové politiky Federálního rezervního systému.
Ekonomové očekávají, že meziroční inflace v USA dosáhne přibližně 2,4 %. Výsledek tohoto ukazatele může výrazně ovlivnit náladu investorů na globálních trzích a rozhodování centrální banky o budoucím nastavení úrokových sazeb.
