Evropské akciové trhy se ve středu dostaly pod tlak, když investoři reagovali na prudký výprodej technologických akcií na Wall Street a zvýšenou nejistotu před klíčovým zasedáním centrálních bankéřů v druhé polovině týdne. Panevropský index STOXX 600 oslabil o 0,26 %, zatímco německé akcie ztrácely 0,7 %. Dolar mezitím mírně posílil, protože obchodníci hledají bezpečnější aktiva a vyčkávají na nové signály ohledně měnové politiky amerického Fedu.
V Británii index FTSE 100 klesl o 0,11 %, a to i přes původně pozitivní reakci na úterní růst způsobený diplomatickým jednáním mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě. Globální trhy na začátku týdne očekávaly větší stabilitu, ale středeční data z Británie a pokračující volatilita v technologickém sektoru situaci výrazně zhoršily.
Obranný sektor pod tlakem
Největší propady zaznamenaly akcie zbrojního průmyslu, které se ocitly mezi nejhoršími tituly indexu. Index Stoxx Europe Aerospace and Defense ve středu ráno oslabil o 0,9 %, čímž navázal na úterní výrazný pokles o 2,6 %. Němečtí dodavatelé obranného průmyslu Rheinmetall a Hensoldt odepsali 1,8 %, respektive 1,9 %. Podobně se nedařilo ani britským společnostem Rolls-Royce (-1,9 %) a Qinetiq (-2 %).
Podle Jima Reida, hlavního analytika Deutsche Bank, jsou příčinou prudkých výprodejů spekulace o možném diplomatickém průlomu v jednáních ohledně ukončení války na Ukrajině. „Spekulace o diplomatickém průlomu znamenaly, že evropská aktiva očekávala značné pohyby, zejména ta, která jsou konfliktem nejvíce zasažena,“ uvedl Reid ve středeční ranní zprávě. Dodal také, že akcie Rheinmetallu, které během letošního roku patřily k nejvýkonnějším titulům v německém indexu DAX, zaznamenaly v úterý propad o 4,85 %, což byl jejich nejhorší jednodenní výkon roku.
Britská inflace a reakce Bank of England
Dalším faktorem, který se odrazil na vývoji evropských akcií, byly středeční údaje o inflaci ve Velké Británii. Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci dosáhl 3,8 %, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních 18 měsíců a výrazně překvapilo analytiky. Britská libra po zveřejnění těchto dat krátce posílila vůči americkému dolaru, ale následně své zisky odevzdala a obchodovala se prakticky beze změny.
Podle Sanjaye Raji, hlavního ekonoma Deutsche Bank pro Velkou Británii, byl prudký růst inflace částečně způsoben metodikou sběru dat. Britský Úřad pro národní statistiku (ONS) totiž shromáždil údaje o cenách později než obvykle, což časově spadalo do období letních prázdnin. „Ceny letenek a lodních jízdenek bývají v druhé polovině července volatilnější, protože roste poptávka,“ vysvětlil Raja. „Podle ONS se ceny letenek dokonce meziměsíčně zvýšily o neuvěřitelných 30 %, což je nejvyšší měsíční nárůst od roku 2001.“
Raja očekává, že tento trend by se mohl během příštího měsíce zčásti zvrátit, ale zároveň varuje, že „vzestupný trend ještě není u konce“. Podle jeho odhadů by inflace mohla v září mírně vzrůst až na 4 % meziročně, než začne postupně klesat během příštího roku. Návrat k inflačnímu cíli 2 % očekává Deutsche Bank nejdříve v roce 2027, což naznačuje dlouhodobější období zvýšených cenových tlaků.
Tento vývoj staví Bank of England do složité pozice. Tvůrci měnové politiky musí nyní vyhodnocovat napětí mezi vysokou inflací a zároveň stagnujícím trhem práce. Na jedné straně je tlak na to, aby centrální banka ponechala vyšší sazby déle, aby omezila růst cen, na straně druhé existuje riziko, že přísnější měnová politika zpomalí už tak křehký ekonomický růst.
Globální sentiment a výhled pro evropské trhy
Celkový globální sentiment zůstává negativní, zejména kvůli technologickému sektoru ve Spojených státech. Prudký výprodej na Wall Street zasáhl i evropské trhy, protože mnoho investorů přesouvá kapitál z rizikovějších aktiv do bezpečných přístavů, včetně amerického dolaru a dluhopisů. To zároveň zvyšuje tlak na akcie firem, které jsou závislé na mezinárodním financování a exportu, jako je tomu u německých a britských podniků.
Investoři nyní čekají na výsledky klíčových ekonomických jednání v druhé polovině týdne, která mohou ovlivnit nejen měnovou politiku v USA, ale také vývoj evropských trhů. Powellův očekávaný projev na konferenci centrálních bankéřů v Jackson Hole bude sledován s maximální pozorností, protože může naznačit budoucí kroky Federálního rezervního systému. Jakýkoli signál ohledně snížení nebo naopak ponechání úrokových sazeb může vyvolat výraznější pohyby na akciových trzích.
Evropské akcie tak zůstávají pod vlivem kombinace faktorů – od globálního výprodeje technologických akcií přes růst inflace až po geopolitická rizika spojená s pokračující válkou na Ukrajině. Investoři by proto měli být připraveni na vyšší volatilitu a sledovat nejen kroky Fedu a Bank of England, ale i další ekonomické ukazatele, které mohou v následujících týdnech určovat směr trhů.
