Evropské akciové trhy ve čtvrtek prohloubily své ztráty poté, co prudký růst cen ropy znovu vyvolal obavy investorů z inflace. Napětí na Blízkém východě a pokračující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem přispívají k výrazné volatilitě na energetických trzích. Vyšší ceny ropy přitom mohou mít přímý dopad na evropskou ekonomiku, která je výrazně závislá na dovozu energetických surovin.
Panevropský akciový index Stoxx 600 během ranního obchodování oslabil přibližně o 0,4 procenta. Podobný vývoj byl patrný také na hlavních národních trzích. Německý index DAX klesl přibližně o 0,2 procenta, francouzský index CAC 40 ztratil zhruba 0,5 procenta a britský index FTSE 100 rovněž oslabil asi o půl procenta.
Hlavním důvodem poklesu evropských akcií byl opět vývoj na ropném trhu. Ceny ropy se vrátily k hranici 100 dolarů za barel poté, co se objevily zprávy o útoku na dva tankery převážející palivo v iráckých vodách. Podle některých zdrojů mohly být za útokem íránské lodě, což zvýšilo obavy z další eskalace konfliktu.
Situace na Blízkém východě tak zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů, které v současnosti ovlivňují globální finanční trhy. Investoři se obávají, že pokračující vojenské napětí by mohlo narušit dodávky ropy a dalších energetických surovin.
Evropa je přitom na dovozu ropy dlouhodobě velmi závislá. Pokud by ceny ropy zůstaly delší dobu na zvýšených úrovních, mohlo by to vést k novému růstu inflace. To by mohlo dále komplikovat situaci evropské ekonomiky, která již nyní čelí pomalému růstu.
Vyšší inflace by navíc mohla přimět centrální banky k přísnější měnové politice. Peněžní trhy v současnosti počítají s tím, že Evropská centrální banka by mohla zvýšit úrokové sazby již do července. Pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb do konce roku se podle tržních odhadů pohybuje kolem 85 procent.
Vyšší úrokové sazby by mohly negativně ovlivnit hospodářský růst i výkonnost některých sektorů na akciových trzích. Právě obavy z těchto dopadů vedly investory k opatrnějšímu přístupu.
Mezi sektory, které zaznamenaly výraznější pokles, patřil zejména bankovní sektor. Akcie bank během obchodování klesly přibližně o 1,1 procenta. Banky patří mezi ekonomicky citlivá odvětví, která mohou být silně ovlivněna změnami ekonomického cyklu i vývojem úrokových sazeb.
Naopak pozitivní vývoj zaznamenaly společnosti z obranného průmyslu. Jejich akcie během dne vzrostly přibližně o 1,3 procenta. Geopolitické napětí totiž často zvyšuje očekávání vyšších vládních výdajů na obranu, což může podporovat růst těchto firem.
Pod tlakem byl také automobilový sektor. Akcie německé automobilky BMW klesly přibližně o 2,3 procenta poté, co společnost oznámila výhled pro letošní rok. Automobilka očekává mírný pokles zisku před zdaněním a stagnaci dodávek vozidel.
Podle vedení společnosti jsou důvodem především obchodní bariéry a silná konkurence na čínském trhu. Čína přitom představuje jeden z nejdůležitějších trhů pro evropské automobilky, a jakékoli zpomalení poptávky zde může mít výrazný dopad na jejich hospodaření.
Širší automobilový sektor v Evropě tak během dne oslabil přibližně o 1,2 procenta. Investoři se obávají, že kombinace geopolitického napětí, vysokých cen energií a slabší poptávky může negativně ovlivnit budoucí výsledky automobilek.
Naopak pozitivní zprávy přišly od společnosti Helios Towers, která působí v oblasti telekomunikační infrastruktury. Firma zveřejnila výsledky za čtvrté čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků v několika klíčových ukazatelích.
Společnost zaznamenala meziroční růst tržeb přibližně o 5,9 procenta. Zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací se zvýšil o 15 procent a opakující se volný peněžní tok rovněž zaznamenal růst.
Navzdory těmto pozitivním firemním zprávám však zůstává celková nálada na evropských trzích opatrná. Investoři budou v následujících dnech pečlivě sledovat především vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopady na ceny energií.
Pokud by ceny ropy zůstaly na vysokých úrovních po delší dobu, mohlo by to zvýšit inflační tlaky a zároveň zkomplikovat hospodářský výhled evropské ekonomiky. Geopolitická situace tak nadále zůstává jedním z klíčových faktorů, které určují směr globálních finančních trhů.
