Evropské trhy ztrácejí půdu pod nohama. Ropa, plyn a geopolitika znovu určují směr, zatímco centrální banky varují před návratem inflace.
Vývoj na globálních trzích zůstává pevně pod vlivem Spojených států a jejich geopolitické i měnové politiky. Evropské akcie v závěru týdne oslabily, přestože se americká administrativa snažila uklidnit napjatou situaci kolem konfliktu na Blízkém východě. Investoři však zůstávají opatrní a zaměřují se především na dopady rostoucích cen energií.
V 06:16 ET (10:16 GMT) panevropský index Stoxx 600 klesl o 0,3 %, německý Dax oslabil o 0,3 %, francouzský CAC 40 poklesl o 0,3 % a britský FTSE 100 ztratil 0,5 %.
Hlavním zdrojem nervozity je eskalace konfliktu mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem. Útok na plynové pole South Pars, které patří mezi největší na světě, vyvolal obavy z narušení globálních dodávek. Následná odveta ze strany Íránu dále zvýšila napětí a přinesla riziko širšího konfliktu v regionu.
Evropa je v této situaci mimořádně zranitelná. Značná část dodávek zemního plynu pochází z Kataru, který se nachází v bezprostřední blízkosti konfliktu. Jakékoliv narušení dodavatelských řetězců tak může mít okamžitý dopad na ceny energií. Není proto překvapivé, že ceny plynu na nizozemské burze TTF krátkodobě vyskočily o desítky procent.
Tento vývoj má přímé důsledky pro inflaci. Evropská centrální banka již naznačila, že delší trvání konfliktu může výrazně zvýšit cenové tlaky. Přestože sazby zůstaly beze změny, inflační očekávání pro rok 2026 byla revidována směrem nahoru. To představuje zásadní změnu v tržním výhledu, který ještě nedávno počítal s postupným uvolňováním měnové politiky.
Investoři tak musí přehodnocovat své strategie. Vyšší inflace totiž znamená delší období vyšších úrokových sazeb, což negativně dopadá na valuace akcií. Tento efekt je patrný napříč sektory, ale nejvíce zasahuje společnosti citlivé na náklady financování.
Důležitou roli hraje také vývoj ve Spojených státech. Federální rezervní systém již naznačil opatrný přístup ke snižování sazeb, což posiluje americký dolar. Silnější dolar následně snižuje atraktivitu některých aktiv, včetně zlata, které tradičně slouží jako bezpečný přístav.
Pokles ceny zlata se promítl i do evropských těžařských společností, které zaznamenaly výrazné ztráty. Tento vývoj ukazuje, že tradiční vztahy na trzích nejsou v současném prostředí vždy jednoznačné. I aktiva považovaná za bezpečná mohou pod tlakem makroekonomických faktorů oslabovat.
Pokusy amerického prezidenta Donalda Trumpa uklidnit situaci zatím nepřinesly výraznější změnu sentimentu. Trhy zůstávají citlivé na každou novou zprávu a volatilita zůstává zvýšená. Investoři si uvědomují, že geopolitické riziko může kdykoliv znovu eskalovat.
Celkově se evropské akcie nacházejí v náročném prostředí, kde se kombinuje několik negativních faktorů. Rostoucí ceny energií, vyšší inflační očekávání a nejistota ohledně měnové politiky vytvářejí tlak na celý trh. Pro investory to znamená jediné – pečlivě sledovat vývoj nejen v Evropě, ale především ve Spojených státech a na Blízkém východě.
V krátkodobém horizontu lze očekávat pokračující volatilitu. Dlouhodobý výhled však bude záviset na tom, zda se podaří stabilizovat ceny energií a uklidnit geopolitickou situaci. Bez toho se návrat důvěry na trhy může výrazně zpozdit.
