Evropské akciové trhy zahájily nový týden poklesem, když investoři reagovali na prudké zvýšení geopolitického napětí po útocích Spojených států a Izraele na íránská jaderná zařízení. Tento krok výrazně zvýšil riziko další eskalace konfliktu na Blízkém východě a zasel nejistotu do tržního prostředí, které je už tak poznamenané zpomalením ekonomiky a nejistotou ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb v eurozóně i ve světě.
Celoevropský index STOXX 600 zaznamenal pokles o 0,3 % na 535,11 bodu, přičemž většina hlavních národních indexů následovala tento negativní trend. Pokles přišel v době, kdy Írán a Izrael pokračovaly v ostřelování a výměně raketových útoků, a světové trhy spekulují, jak Teherán odpoví na americký zásah. Obavy se soustředí především na možnost, že Írán v rámci odvety uzavře Hormuzský průliv – strategicky klíčovou námořní trasu, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy.
Zatímco celková nálada na trzích byla negativní, sektor ropy a zemního plynu jako jediný zaznamenal růst, konkrétně o 0,7 %. Důvodem byly rostoucí ceny ropy, které reagovaly na zvýšené riziko přerušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Výrazný nárůst cen ropy pomohl některým energetickým společnostem kompenzovat širší tržní ztráty, ale celkový sentiment zůstal slabý.
Naopak ztráty hlásily zejména akcie z odvětví cestovního ruchu a volného času, které oslabily v průměru o 0,8 %. Investoři se obávají, že jakékoli narušení letecké dopravy nebo vyšší ceny energií by mohly negativně ovlivnit ziskovost tohoto sektoru v následujících měsících. Větší nejistota ohledně spotřebitelské poptávky pak dopadla i na maloobchodní akcie.
Mezi jednotlivými společnostmi zazářila firma Spectris, jejíž akcie vyskočily o více než 14 % poté, co soukromá investiční společnost Advent International oznámila záměr převzít tuto britskou technologickou společnost za 4,4 miliardy liber. Jednalo se o jeden z mála pozitivních impulsů dne, který však nestačil k otočení celkového trendu.
Vedle geopolitických otřesů zasáhla trhy i neuspokojivá data z eurozóny. Ve Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, pokračoval pokles aktivity v soukromém sektoru. Předběžný PMI pro sektor služeb klesl v červnu na 48,7 bodu z květnových 48,9 bodu. Také PMI ve výrobním sektoru se zhoršil, a to na 47,8 bodu, čímž výrazně zaostal za očekáváním trhu. Kompozitní index PMI, který kombinuje výrobu a služby, dosáhl 48,5 bodu a rovněž tak zůstal pod hranicí 50 bodů, jež odděluje expanzi od poklesu.
Ekonomové upozorňují, že kromě slabé domácí poptávky působí na francouzský soukromý sektor negativně i nejistota ohledně cel, přetrvávající inflační tlaky a nyní také rostoucí geopolitické napětí, které může brzdit nové investice. Výrobní podniky navíc čelí problémům s přebytkem zásob, odkládáním objednávek a slábnoucími zakázkami. Právě nové objednávky podle dat klesly již třináctý měsíc v řadě, což signalizuje trvalý útlum.
Znepokojivý vývoj ve Francii může být předzvěstí podobných trendů v dalších evropských zemích, především v Německu a Itálii. I přesto, že Evropská centrální banka nedávno přistoupila ke snížení úrokových sazeb, což mělo poskytnout podporu ekonomice, nejistota zůstává vysoká. Investoři jsou stále opatrní, zejména kvůli možnosti zpomalujícího globálního obchodu a vlivu ozbrojených konfliktů na globální dodavatelské řetězce a ceny komodit.
Z dlouhodobějšího pohledu zůstává otázkou, zda geopolitické napětí přeroste v hlubší krizi, která by mohla vyvolat větší odliv kapitálu z evropských trhů. Mnoho investorů hledá bezpečnější přístavy, například v amerických státních dluhopisech nebo v komoditách jako je zlato – přestože i to bylo v posledních dnech pod tlakem silného dolaru.
Situace tak zůstává mimořádně křehká a každý nový vývoj v oblasti Íránu a Blízkého východu bude bedlivě sledován. Jakákoli další eskalace by mohla přinést novou vlnu výprodejů na evropských burzách a posílit tlak na centrální banky i politické lídry.
