Evropské akciové trhy v úterý oslabily a navázaly tak na kolísavou dynamiku, která se na trzích objevila na začátku nového obchodního měsíce. Panevropský index Stoxx 600 klesl během ranního obchodování přibližně o 1,1 %, přičemž všechny hlavní sektory se pohybovaly v záporném teritoriu. Investoři zjevně reagují jak na nové výsledky hospodaření řady firem, tak na politické a makroekonomické signály z Velké Británie a dalších evropských ekonomik.
Britský index FTSE oslabil zhruba o 0,7 %, zatímco německý DAX odepsal 1,4 %, francouzský CAC 40 klesl o 1,2 % a italský FTSE MIB o 1 %. Tento plošný pokles ukazuje na celkovou nervozitu na trzích, která je podpořena nejen očekáváním měnových rozhodnutí centrálních bank, ale také nejistotou ohledně fiskální politiky, zejména ve Velké Británii. Ministryně financí Rachel Reevesová v projevu před předložením státního rozpočtu zdůraznila, že vláda bude muset přijmout „těžká rozhodnutí“, což investoři vyhodnotili jako signál možného omezení výdajů či úprav daňové politiky. Libra reagovala oslabením a britské desetileté státní dluhopisy zaznamenaly mírný pokles výnosů.
V sektoru energetiky zaujala pozornost transakce společnosti Orsted, která se dohodla na prodeji 50% podílu ve své významné pobřežní větrné elektrárně Hornsea 3 společnosti Apollo Global Management v hodnotě přibližně 6 miliard dolarů. Tento krok je součástí širší snahy energetických společností o optimalizaci portfolií obnovitelných zdrojů v prostředí rostoucích investičních nákladů a regulatorních nejistot.
Ropná a plynárenská společnost BP naopak vstoupila do obchodování s mírným růstem poté, co oznámila základní zisk z náhradních nákladů ve výši 2,21 miliardy dolarů za třetí čtvrtletí. Výsledek překonal tržní očekávání a ukázal, že vyšší těžba dokázala vykompenzovat slabší výsledky obchodování s ropou, které v posledních měsících vykazují proměnlivou výkonnost. Investoři se zároveň zaměřují na strategické úpravy BP, která posiluje své pozice v tradiční těžbě a přehodnocuje tempo investic do obnovitelných zdrojů.
Kromě toho Associated British Foods, vlastník Primarku a několika potravinářských značek, oznámil nižší roční zisk a naznačil možnost organizačních změn, které by mohly vést k oddělení maloobchodní a potravinářské části skupiny. Tento krok by mohl být investory vnímán střídavě – na jedné straně by mohl uvolnit hodnotu jednotlivých segmentů, na straně druhé by přinesl krátkodobé náklady a organizační rizika.
Německý módní dům Hugo Boss potvrdil, že jeho tržby a provozní zisk budou letos na spodní hranici výhledu. Třetí čtvrtletí nepřineslo očekávaný růst, což souvisí s ochlazující se spotřebitelskou poptávkou a zvýšenou konkurencí na klíčových trzích. Podobné faktory se projevily také v módním segmentu napříč Evropou.
Naopak Philips, nizozemská společnost zaměřená na zdravotnické technologie, zveřejnil pozitivnější výsledky. Firma zvýšila horní hranici celoročního odhadu provozní marže díky silnému růstu objednávek a vyšší efektivitě výroby. Tento vývoj je v kontextu evropského technologicko-průmyslového sektoru vítaným signálem.
Z pohledu globálního vývoje je patrné, že evropské trhy reagují i na dění v USA a Asii. Americké indexy S&P 500 a Nasdaq začaly týden růstem díky pokračující poptávce po akciích technologických společností a investičnímu příběhu okolo umělé inteligence. Amazon například podepsal dohodu s OpenAI v hodnotě 38 miliard dolarů, což pomohlo akciím k výraznému růstu.
Ceny ropy mezitím klesly, protože investoři reagují na výsledky víkendového zasedání OPEC+, které naznačilo obavy z přebytku nabídky. Brent i WTI oslabily o přibližně 1 %, což odráží nejistotu ohledně globální poptávky.
Celkově lze říci, že současný pokles evropských trhů není založen na jednom konkrétním faktoru, ale na souběhu firemních výsledků, politických signálů a očekávání ohledně centrálních bank a komoditních trhů. Trhy budou v následujících dnech sledovat především komentáře centrálních bankéřů a detaily britského rozpočtu.
