Evropské akciové trhy ve středu pokračovaly v poklesu a prohloubily ztráty z předchozích seancí, když investory nadále tíží rostoucí riziko obchodní války mezi Spojenými státy a Evropou. Obnovené napětí kolem Grónska a hrozby zavedení nových amerických cel převážily nad pozitivními zprávami z firemního sektoru, které by za běžných okolností trhu poskytly oporu. Sentiment tak zůstává křehký a investoři volí spíše defenzivní strategii.
Celoevropský index STOXX 600 krátce po otevření odepisoval zhruba desetinu procenta. Největší tlak byl patrný ve finančním sektoru, kde banky a společnosti poskytující finanční služby ztrácely kolem šesti desetin procenta. Právě bankovní tituly patří mezi nejcitlivější na makroekonomická rizika a potenciální zpomalení mezinárodního obchodu, což se v aktuálním prostředí výrazně odráží v jejich ocenění.
Hlavní regionální indexy se vyvíjely smíšeně, avšak celkový obraz zůstával negativní. Německý DAX klesal přibližně o tři desetiny procenta, francouzský CAC 40 se pohyboval těsně kolem nuly a britský FTSE 100 mírně rostl. Relativní odolnost londýnského trhu souvisí s jeho sektorovým složením, zejména s vyšším zastoupením energetických a defenzivních titulů, které v obdobích nejistoty často ztrácejí méně než cyklické sektory.
Hlavním zdrojem nervozity je eskalace sporu mezi Spojenými státy a Evropou. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února plánuje zavést novou vlnu cel vůči osmi evropským zemím, pokud Spojeným státům nebude umožněno koupit Grónsko. Tento krok by znamenal výrazné zhoršení obchodních vztahů a mohl by mít negativní dopad na hospodářský růst na obou stranách Atlantiku. Investoři zároveň registrují, že prezident zatím neprojevuje snahu situaci uklidnit, což zvyšuje nejistotu na trzích.
Pozornost se proto soustředí na očekávaný projev prezidenta Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Trhy doufají alespoň v náznak zmírnění rétoriky, avšak obávají se, že vystoupení může naopak přinést další eskalaci. Tato nejistota drží evropské akcie pod tlakem i v situaci, kdy řada společností reportuje solidní výsledky.
Makroekonomickou pozornost přitáhla data z Velké Británie. Spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly více, než se očekávalo, když meziroční inflace zrychlila na 3,4 %. Velká Británie tak nadále vykazuje nejvyšší inflaci ze zemí skupiny G7, a to i přes relativně slabý ekonomický růst. Pro investory to znamená pokračující dilema ohledně dalšího směřování měnové politiky, přestože se očekává, že tempo růstu cen by mělo v následujících měsících postupně zpomalit.
Na úrovni jednotlivých titulů se objevila řada pozitivních zpráv, které však nedokázaly celkový sentiment výrazně zlepšit. Společnost Rio Tinto překonala očekávání trhu v oblasti čtvrtletní produkce železné rudy a mědi, což vedlo k růstu jejích akcií o více než tři procenta. Tento výsledek podpořil celý těžební sektor, který však zůstal pod tlakem obav z globálního zpomalení.
Výrazně posílily také akcie společnosti Barry Callebaut poté, co výrobce čokolády oznámil jmenování Hein Schumachera, bývalého šéfa společnosti Unilever, do funkce generálního ředitele. Trh tento krok vnímal jako pozitivní signál stabilizace a posílení strategického řízení firmy.
Pozitivní zprávy přišly rovněž z britského maloobchodu a spotřebního sektoru. Společnost Burberry překonala očekávání ohledně růstu tržeb v klíčovém vánočním čtvrtletí, přičemž jí pomohla silnější poptávka v Číně a návrat k britské identitě značky. Premier Foods oznámila solidní výsledky za třetí čtvrtletí, když tržby značkových produktů vzrostly o více než pět procent díky silnému vánočnímu období.
Francouzská IT skupina Atos splnila svůj cíl v oblasti ročních tržeb a zároveň oznámila nižší než očekávaný odliv hotovosti, což přineslo alespoň krátkodobou úlevu investorům.
Pozitivně překvapila také logistická společnost InPost, která oznámila 25% růst objemu zásilek za celý rok 2025 a rekordní počet zpracovaných balíků.
Komoditní trhy mezitím reagovaly na geopolitické napětí výrazným poklesem cen ropy. Obavy, že obchodní válka by mohla zpomalit globální ekonomiku a snížit poptávku po energiích, převážily nad zprávami o omezení těžby v Kazachstánu. Cena ropy Brent klesala přibližně o jeden a půl procenta a americká ropa West Texas Intermediate ztrácela přes jedno procento.
Celkově zůstává evropský akciový trh v defenzivním režimu. I když firemní výsledky a jednotlivé zprávy naznačují, že fundamenty mnoha společností zůstávají relativně silné, geopolitické riziko v současnosti přebíjí pozitivní faktory. Pro investory tak bude klíčové, zda nadcházející politická vystoupení přinesou uklidnění, nebo zda se obavy z obchodní války budou dál prohlubovat.
