Rozhodnutí Nejvyšší soud Spojených států zrušit používání zákona IEEPA jako právního základu pro rozsáhlá cla prezidenta Donald Trump vyvolalo na první pohled pozitivní reakci. Pro evropské vývozce to mohlo znamenat konec části dodatečných nákladů, které zatěžovaly jejich produkty na americkém trhu. Realita je však složitější.
Evropské podniky upozorňují, že obchodní válka tím neskončila. Administrativa již naznačila, že může využít jiné právní nástroje k opětovnému zavedení cel. To znamená, že místo jednoho jasně definovaného rámce může nyní vzniknout ještě méně předvídatelné prostředí. Pro firmy, které potřebují plánovat výrobu, logistiku a cenovou politiku s měsíčním či ročním předstihem, je taková nejistota problematická.
V Itálii, kde Spojené státy představují největší exportní trh pro víno, dosáhl vývoz v roce 2024 hodnoty téměř 1,9 miliardy eur. Zástupci italských vinařů upozorňují, že hrozí „zmrazení objednávek“, protože importéři vyčkávají na jasnější vývoj. Pokud by došlo k rychlému nahrazení zrušených cel novými opatřeními, mohly by se cenové kalkulace znovu změnit.
Podobné obavy zaznívají i z Německa. Německá chemická asociace, zastupující průmyslové hráče jako BASF a Bayer, varuje, že nejde o návrat stability, ale o novou fázi nejistoty. Chemický sektor je přitom silně navázán na globální dodavatelské řetězce a dlouhodobé kontrakty.
Ve Francii sleduje vývoj s obavami i sektor luxusního zboží. Kosmetické a módní společnosti se obávají, že další kroky americké vlády by se mohly zaměřit právě na zboží s vyšší přidanou hodnotou. Luxusní segment je citlivý na cenové výkyvy a případné nové clo by mohlo negativně ovlivnit marže i poptávku.
Logističtí experti upozorňují na další aspekt. V uplynulém roce mnoho firem přesměrovalo dodavatelské řetězce mimo regiony s vysokými cly, aby se vyhnuly sazbám mezi 25 a 35 %. Tento proces „odstraňování rizik“ může být nevratný. Firmy investovaly do nových partnerství, skladů i přepravních tras. I kdyby byla cla částečně zrušena, návrat ke starým strukturám nemusí být ekonomicky smysluplný.
Rozhodnutí soudu teoreticky otevírá prostor pro refundace již zaplacených cel. Odhady hovoří o částkách až 175 miliard dolarů. Evropské firmy jsou však skeptické. Okamžité oznámení nového 10% globálního cla a nejasný postoj americké administrativy k vracení peněz naznačují, že případné kompenzace by vyžadovaly zdlouhavé právní spory.
Pro investory v Evropě z toho plyne smíšený obraz. Na jedné straně může krátkodobě dojít k úlevě v některých sektorech, pokud budou cla skutečně zmírněna. Na druhé straně hrozí chaotický přechod mezi právními režimy, který může brzdit nové objednávky a investice. Firmy budou pravděpodobně opatrnější při uzavírání dlouhodobých kontraktů se Spojenými státy.
Z makroekonomického hlediska se tak obchodní nejistota stává novou normou. Evropa se musí připravit na scénář, v němž budou americká obchodní pravidla flexibilní a rychle se měnící. To zvyšuje volatilitu nejen u exportérů, ale i u sektorů citlivých na kurz dolaru a globální obchod.
Celkově tedy nelze rozhodnutí Nejvyššího soudu vnímat jako jednoznačně pozitivní impuls. Spíše představuje začátek nové kapitoly, ve které se budou podniky i investoři snažit vyhodnotit, jaké nástroje americká vláda použije a jak rychle je dokáže implementovat.
