Při vstupu do roku 2026 panuje na finančních trzích relativně optimistická nálada. Akcie se drží poblíž historických maxim, ekonomická data zatím nenaznačují výrazné zpomalení a investoři počítají s tím, že centrální banky budou postupně uvolňovat měnové podmínky. Podle Torstena Sloka, hlavního ekonoma společnosti Apollo Global Management, však trh přehlíží dvě významná rizika, která by mohla tento optimismus v průběhu roku narušit.
Slok přitom nepatří k vyhraněným pesimistům. Naopak zdůrazňuje, že základní kondice americké ekonomiky zůstává solidní a že většina klíčových ukazatelů zatím signalizuje pokračující růst. Přesto upozorňuje, že právě kombinace silné ekonomiky a příliš optimistických očekávání investorů může vést k nepříjemnému vystřízlivění, pokud se některé předpoklady nenaplní.
Prvním rizikem, které podle Sloka trh podceňuje, je vývoj úrokových sazeb ve Spojených státech. Finanční trhy v současnosti počítají s tím, že americká centrální banka v roce 2026 sníží sazby alespoň dvakrát. Tento scénář je již z velké části promítnut do ocenění akcií i dluhopisů. Problémem však je, že samotní představitelé Federálního rezervního systému signalizují mnohem opatrnější přístup. Jejich projekce naznačují spíše jedno snížení sazeb, a to pouze za předpokladu příznivého vývoje inflace.
Podle Sloka existuje reálné riziko, že Fed sazby nesníží tolik, jak investoři očekávají, nebo dokonce vůbec. Inflace zůstává relativně vysoká a zároveň je patrná slušná dynamika ekonomické aktivity. V takovém prostředí by centrální banka mohla dát přednost opatrnosti před rychlým uvolňováním měnové politiky. To by znamenalo, že náklady na kapitál zůstanou zvýšené déle, než s čím dnes akciové trhy počítají.
Tento scénář je obzvlášť citlivý pro index S&P 500, jehož ocenění je stále relativně vysoké. Pokud by se prostředí vysokých úrokových sazeb protáhlo, mohlo by to negativně ovlivnit valuace, investiční aktivitu i ochotu firem podstupovat riziko. Slok upozorňuje, že právě návrat k podmínkám posledních let, kdy kapitál nebyl levný, by mohl představovat brzdu dalšího růstu akcií.
Druhým rizikem, které podle hlavního ekonoma Apollo Global Management není dostatečně reflektováno, je právní nejistota kolem cel zavedených administrativou prezidenta Donald Trump. Tato cla byla uvalena na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích a oznámena v dubnu v rámci takzvaného „dne osvobození“. Pokud by však Nejvyšší soud rozhodl, že byla zavedena neoprávněně, mohlo by to mít významné fiskální i tržní důsledky.
Slok upozorňuje, že v případě zrušení těchto cel by vláda mohla být nucena vrátit firmám a dovozcům desítky až stovky miliard dolarů, které na clech zaplatili. Takový krok by znamenal dodatečný tlak na státní rozpočet a pravděpodobně by vedl k vyšším emisím státních dluhopisů. Zvýšená nabídka dluhu by pak mohla tlačit na růst výnosů na dlouhém konci výnosové křivky.
Růst dlouhodobých výnosů by měl řadu vedlejších efektů. Zdražil by financování pro vládu i soukromý sektor, zvýšil by diskontní sazby používané při oceňování akcií a mohl by vést ke strmější výnosové křivce. Právě tento vývoj trhy v posledních měsících bedlivě sledovaly a jakýkoli návrat napětí na dluhopisových trzích by mohl rychle změnit investiční sentiment.
Přesto Slok zdůrazňuje, že nejde o základní scénář, ale o rizika, která stojí za to mít na paměti. Ekonomika podle něj vstupuje do roku 2026 ve slušné kondici, seznam pozitivních faktorů se prodlužuje a trh práce zůstává odolný. Pro investory to však znamená nutnost větší obezřetnosti a realistického pohledu na to, co je již v cenách aktiv započítáno.
Rok 2026 tak může nabídnout zajímavé příležitosti, ale i nečekané zvraty. Právě rozdíl mezi očekáváním trhu a skutečným vývojem měnové politiky či fiskálních otázek může rozhodnout o tom, zda se optimismus investorů ukáže jako oprávněný.
