Evropské akcie zažívají v roce 2025 silné oživení a index STOXX 600 se znovu blíží svým historickým maximům. Tento růst je pozoruhodný nejen v kontextu celosvětového investičního sentimentu, ale i kvůli tomu, že Evropa se dlouho potýkala s nejistotou způsobenou obchodními spory, slabým růstem a silným eurem. Přesto se letos evropským akciím daří lépe než jejich americkým protějškům – alespoň v některých obdobích. V roce 2025 zatím STOXX 600 posílil o 8,4 %, zatímco S&P 500 o 8,2 %, což je drobný, ale symbolický rozdíl.
K tomuto výkonu přispívá kombinace uklidnění obchodních vztahů, zejména po rámcové dohodě o 15% clech mezi EU a USA, a celkového poklesu volatility na trzích. Investoři se přitom nezaobírají pouze obecnými čísly – pod povrchem evropského akciového trhu se odehrávají čtyři klíčové děje, které společně tvoří základ býčího trendu.
1) Domácí akcie porážejí exportéry
Jedním z nejvýraznějších témat je výrazný rozdíl mezi výkonností domácích a exportně orientovaných společností. Zatímco akcie zaměřené na domácí trh – jako banky či veřejné služby – prudce rostou, exportéři trpí vlivem silného eura, které v roce 2025 posílilo vůči dolaru o 13,4 %. To snížilo konkurenceschopnost evropského zboží na světových trzích a stlačilo zisky firem, které silně exportují.
Například koš automobilových akcií STOXX po oznámení obchodní dohody s Japonskem sice zaznamenal více než 3% růst, ale v celoročním vyjádření je stále v mínusu. Naproti tomu bankovní akcie vzrostly o 35 % a veřejné služby o 15 %. Analytici z JPMorgan doporučují nadále preferovat domácí společnosti, zatímco stratégové z Barclays varují, že takto výrazné rozdělení výkonnosti může být signálem blížícího se obratu.
Podle Helen Jewell, CIO společnosti BlackRock pro evropské akcie, by se ale exportní sektory jako luxusní zboží a polovodiče mohly brzy zotavit, pokud se stabilizuje kurz dolaru a dojde k dalším obchodním dohodám.
2) Halo efekt německých výdajů
Druhým silným tématem je takzvaný halo efekt rozsáhlých fiskálních stimulů v Německu. Země, která byla po desetiletí symbolem rozpočtové zdrženlivosti, nyní zahajuje rozsáhlé výdajové programy zaměřené na infrastrukturu a obranu. To vyvolalo pozitivní vlnu i na ostatních evropských trzích, protože firmy očekávají vyšší veřejné zakázky a ekonomickou stimulaci.
Německý index DAX se po dubnovém výprodeji způsobeném oznámením amerických cel zcela zotavil a v červenci dosáhl nového ročního maxima. Stejně tak středně kapitalizované akcie v Německu vzrostly o více než 20 % a míří k nejlepšímu výsledku od roku 2019.
Ekonom Nabil Milali z Edmond de Rothschild Asset Management upozorňuje, že skutečný dopad výdajů se do ekonomiky promítne nejdříve v roce 2026, ale trhy reagují již nyní, protože očekávají výrazné rozšíření fiskální politiky.
3) Malé společnosti opět v centru zájmu
Zajímavým a dlouho nevídaným trendem je, že evropské malé společnosti letos překonávají ty velké. Index sledující výkonnost malých firem přidal od začátku roku 13,4 %, zatímco velké společnosti pouze 9,1 %. Takový vývoj nastal poprvé od roku 2020.
Podle Grahama Seckera z Pictet Wealth Management vedly k tomuto obratu lepší vyhlídky ekonomického růstu a posilující euro. Zároveň uvedl, že „malé společnosti byly po léta levné, ale teprve teď přichází změna nálady“. Malé firmy, zejména v Německu, se dostávají do popředí jako nejčistší způsob, jak využít efekt německých výdajových balíčků.
4) Menší trhy překonávají Evropu
Ačkoli se pozornost často soustřeďuje na velké evropské trhy, v letošním roce některé menší burzy zastiňují kontinentální průměr. Indexy v Česku, Polsku a Řecku vzrostly o 25 %, 35 % a 37 %, zatímco index STOXX 600 posílil „jen“ o 8 %. Tyto trhy těží z větší expozice vůči domácí ekonomice a z menší závislosti na globálních trzích.
Milali z Edmond de Rothschild poznamenal, že „investoři začínají být ochotni přehodnocovat menší trhy“, které dříve přehlíželi. Významnou roli zde hrají i odvětvové faktory – například růst lokálního průmyslu, infrastruktury či energetiky.
