Geopolitické napětí na Blízkém východě obvykle vyvolává na finančních trzích poměrně předvídatelnou reakci. Investoři očekávají růst cen ropy, posílení amerického dolaru a zvýšenou poptávku po bezpečných aktivech, jako jsou státní dluhopisy Spojených států. Současná reakce trhů po útoku Spojených států a Izraele na Írán však přinesla jeden neobvyklý signál, který začal investory znepokojovat více než samotný konflikt.
Zatímco růst cen ropy a silnější dolar odpovídají typickému vývoji během geopolitických krizí, vývoj na trhu s americkými státními dluhopisy se vymyká historickým zkušenostem. Výnosy těchto dluhopisů totiž výrazně rostou, což znamená pokles jejich cen. V době nejistoty přitom investoři obvykle nakupují dluhopisy, protože jsou považovány za jedno z nejbezpečnějších aktiv na světě.
Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů během několika dní vzrostl o více než 14 bazických bodů a dostal se přibližně na úroveň 4,1 procenta. Ještě před týdnem se přitom pohyboval kolem 3,94 procenta. Podobný vývoj byl patrný také u dvouletých státních dluhopisů, které jsou obzvlášť citlivé na očekávání měnové politiky Federálního rezervního systému. Jejich výnos vyskočil téměř o 20 bazických bodů na zhruba 3,53 procenta.
Tento vývoj je pro mnoho investorů matoucí. V minulosti totiž geopolitické konflikty vedly spíše k poklesu výnosů, protože investoři přesouvali kapitál do bezpečných aktiv. Tentokrát se však zdá, že trh reaguje jinak, a to především kvůli obavám z inflace.
Růst cen energií, který doprovází eskalaci konfliktu na Blízkém východě, totiž přichází v době, kdy americká ekonomika stále bojuje s inflačními tlaky. Cena ropy i zemního plynu se v posledních dnech výrazně zvýšila, což může postupně zdražit dopravu, výrobu i spotřební zboží. Energetické ceny tak mohou opět začít tlačit inflaci vzhůru.
Právě inflace je klíčovým faktorem, který ovlivňuje chování dluhopisového trhu. Pokud investoři očekávají vyšší inflaci, požadují vyšší výnosy jako kompenzaci za pokles kupní síly peněz v budoucnu. To vede k poklesu cen dluhopisů a růstu jejich výnosů.
Podle Iana Lyngena, který vede strategii úrokových sazeb ve Spojených státech ve společnosti BMO, současný konflikt výrazně ovlivňuje makroekonomický vývoj. Upozornil, že ceny energií opět prudce rostou a spolu s nimi i reálné úrokové sazby. Podle něj je neobvyklé také zploštění výnosové křivky, tedy rozdílu mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy dluhopisů.
Zploštění výnosové křivky často signalizuje, že investoři očekávají pomalejší ekonomický růst nebo přetrvávající restriktivní měnovou politiku. V současném případě může odrážet kombinaci několika faktorů: geopolitické riziko, dražší energii a obavy, že centrální banka nebude moci v dohledné době snižovat úrokové sazby.
Ještě nedávno přitom na trzích převládal optimismus, že inflace ve Spojených státech postupně klesá a Federální rezervní systém by mohl během letošního roku začít snižovat úrokové sazby. Tento scénář by byl pro akciové trhy velmi pozitivní, protože nižší úrokové sazby obvykle podporují investice a zvyšují valuace akcií.
Několik nedávných ekonomických dat však tyto naděje výrazně oslabilo. V pátek například index cen výrobců v lednu vzrostl o 0,8 procenta, což bylo mnohem více, než očekávali analytici. Tento ukazatel často předznamenává vývoj spotřebitelské inflace, takže vyšší čísla mohou naznačovat budoucí tlak na růst cen.
Další nepříjemné překvapení přišlo z průzkumu Institutu pro řízení dodávek, který ukázal výrazný nárůst cenového indexu ve zpracovatelském průmyslu. Tento údaj naznačuje, že výrobní společnosti čelí vyšším nákladům, které mohou postupně přenášet na spotřebitele.
V důsledku těchto dat investoři začali přehodnocovat své očekávání ohledně měnové politiky. Trh s futures kontrakty na sazbu federálních fondů nyní ukazuje vyšší pravděpodobnost, že Federální rezervní systém ponechá úrokové sazby beze změny déle, než se dříve předpokládalo.
Podle nástroje FedWatch existuje přibližně 63procentní pravděpodobnost, že centrální banka na svém červnovém zasedání sazby nesníží. Ještě před několika dny byla tato pravděpodobnost nižší. Podobně se zvýšila i pravděpodobnost, že sazby zůstanou beze změny i během červencového zasedání.
Analytik Gregory Faranello ze společnosti AmeriVet Securities upozorňuje, že americké státní dluhopisy mohou v následujících týdnech reagovat především na vývoj cen energií. Pokud budou ceny ropy a plynu dále růst, může to zvyšovat inflační očekávání a tlačit výnosy dluhopisů ještě výše.
Federální rezervní systém by podle něj mohl současnou situaci vnímat jako externí šok způsobený geopolitickými událostmi. Přesto by však mohl zůstat opatrný a ponechat úrokové sazby na současných úrovních, dokud nebude mít jistotu, že inflace zůstává pod kontrolou.
Pro akciové investory je tak paradoxně větším problémem než samotný konflikt na Blízkém východě právě možnost, že vyšší ceny energií opět zvýší inflaci a oddálí snižování úrokových sazeb. A právě tento faktor může v krátkodobém horizontu ovlivňovat náladu na finančních trzích více než geopolitické zprávy.
