Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do nové, ostře konfrontační fáze. Peking reaguje na americká opatření masivním zvýšením cel a tvrdými slovy.
Čína v pátek oznámila, že od 12. dubna zvýší cla na americké zboží až na 125 %, čímž reaguje na kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která předtím potvrdila, že americká cla na čínské zboží dosahují nyní fakticky 145 %. Oznámení zveřejnila Komise pro celní tarify při Státní radě Čínské lidové republiky a okamžitě tím vzbudila silnou reakci nejen na trzích, ale i v diplomatických kruzích.
V oficiálním prohlášení čínské strany zazněla mimořádně tvrdá slova. „I kdyby USA pokračovaly ve zvyšování cel, nebude to již dávat ekonomický smysl a stane se to vtipem v dějinách světové ekonomiky,“ uvedla čínská komise. Prohlášení pokračovalo ostrým komentářem: „Při současné úrovni cel již pro americké zboží dovážené do Číny neexistuje žádný reálný trh.“
Zároveň Peking varoval, že další jednostranné kroky USA bude jednoduše ignorovat a bude se soustředit na ochranu vlastních ekonomických zájmů a podnikatelského prostředí. Takové prohlášení naznačuje, že Čína už nevěří ve smysluplný dialog a místo vyjednávání volí přímou konfrontaci.
Tato nová fáze obchodní války přichází ve chvíli, kdy světové trhy stále doufaly v dohodu mezi Washingtonem a Pekingem. Tyto naděje však s novým oznámením Pekingu rychle pohasly. V uplynulém týdnu totiž Čína nejen zvýšila cla, ale zároveň zavedla dodatečná omezení pro americké firmy, a to zejména v oblasti technologií, zdravotnictví a médií.
Na americké straně naopak nadále zní obvinění směrem k Pekingu. Americký ministr financí Scott Bessent ve středu pro Fox Business uvedl, že Čína je „největším narušitelem mezinárodního obchodního systému“. Podle něj má čínská ekonomika největší strukturální nerovnováhy od konce druhé světové války a jakákoli eskalace cel je pro Čínu ekonomicky „ztrátová“.
Na tuto situaci zareagovala i banka Goldman Sachs, která ve čtvrtek snížila svou prognózu růstu HDP Číny na 4 % pro letošní rok. Banka upozornila, že i když čínský export do USA tvoří jen asi 3 % HDP, dopad na zaměstnanost může být mnohem významnější. Analytici Goldman Sachs odhadují, že do exportně orientovaných podniků zaměřených na americký trh je zapojeno 10 až 20 milionů pracovníků. Jakýkoli výpadek poptávky ze strany USA by tak mohl vést ke ztrátám pracovních míst a napětí uvnitř Číny.
Peking však dává najevo, že je připraven k dlouhodobému konfliktu. V pátečním prohlášení zopakoval, že je připraven „bojovat až do konce“, pokud bude Washington nadále porušovat „zájmy čínského lidu“. Tím dal jasně najevo, že nehodlá ustupovat ani v případě, že konflikt vstoupí do ještě náročnější fáze.
Zatímco čínská média tento krok prezentují jako nutnou obranu národní suverenity, v USA sílí kritika Trumpovy administrativy za to, že svým postupem izoluje klíčové obchodní partnery a oslabuje globální důvěru v americké vedení. Zvláště znepokojivý je fakt, že Bílý dům na žádost CNBC o komentář k čínské reakci vůbec nereagoval, což naznačuje, že Washington nemá připravený žádný okamžitý protiútok ani diplomatickou reakci.
Napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa tak vstupuje do nové, ještě nepředvídatelnější fáze. Zatímco první kola obchodní války byla vnímána jako vyjednávací strategie, současná opatření na obou stranách ukazují, že diplomacie byla odsunuta na druhou kolej.
Zda dojde v nejbližší době k obnovení dialogu, nebo zda se situace dále vyhrotí, zůstává nejasné. Jisté však je, že dopady této celní eskalace budou dalekosáhlé – a to nejen pro firmy v USA a Číně, ale i pro globální ekonomiku, dodavatelské řetězce a spotřebitele po celém světě.
