Ropný trh se ocitá pod novým tlakem. Po nedávném rozhodnutí Spojených států uvalit sankce na dvě největší ruské ropné společnosti – Rosněfť PJSC a Lukoil PJSC – čínské státní podniky začaly pozastavovat část nákupů ruské ropy přepravované po moři. Tento krok přichází v době, kdy se trh již potýká s obavami ohledně nadměrné nabídky a zároveň s přetrvávající nejistotou ohledně poptávky v globální ekonomice. Výsledkem je prohlubující se nerovnováha, která může ovlivnit ceny ropy v následujících týdnech i měsících.
Podle zdrojů obeznámených se situací čínské společnosti, včetně státního giganta Sinopec, ale také China Zhenhua Oil Co. a Sinochem Group, zrušily několik plánovaných nákupů námořních dodávek ropy, zejména typu ESPO z ruského Dálného východu. Tyto společnosti nyní hodnotí, jaké důsledky sankce USA a podobná omezení ze strany Evropské unie mohou mít. Jak uvedly zdroje, velká část nejistoty spočívá v otázce financování, pojištění přepravy a rizika sekundárních sankcí, které by mohly zasáhnout jakékoliv subjekty obchodující s ruskou ropou za podmínek nových omezení.
Ruská ropa dodávaná do Číny tvoří zásadní součást čínského dovozního mixu. Podle dat společnosti Kpler Ltd. představují čínské státní společnosti více než 400 000 barelů denně z námořních dodávek Ruska, což je až 40 % veškerého ruského exportu po moři. Další významná část dodávek proudí do Číny ropovody, které jsou financované úvěrovými mechanismy mimo západní bankovní systém, a proto se očekává, že právě ropovodní dodávky budou méně narušeny.
Dopady sankcí však sahají mnohem dál než jen k omezení námořního obchodu. Změna chování čínských odběratelů posiluje tlak na ruský export v době, kdy Moskva byla už předtím nucena nabízet značné slevy, aby našla kupce mimo Evropu. Sankce USA představují posun strategie – zatímco dříve se Západ snažil omezit příjmy Kremlu pomocí cenového stropu tak, aby nedošlo k narušení dodávek, nyní USA přistupují k cílenému omezení exportního objemu.
Krok Číny se pravděpodobně promítne i do vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí prohlásil, že Čína „odmítá jednostranné sankce, které nejsou podloženy mezinárodním právem“. Přesto se očekává, že toto téma bude jedním z hlavních bodů nadcházejícího setkání prezidenta Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga na summitu v Jižní Koreji příští týden. Trump plánuje čínského prezidenta požádat o zvýšení nákupů ruské ropy – paradoxní krok v době, kdy sama americká administrativa sankce zpřísňuje.
Nerovnováha na trhu se dále prohlubuje tím, že stejným směrem jako Čína může zareagovat také Indie, druhý největší kupce ruské ropy. Pokud se ropné toky zpomalí ve stejnou dobu, kdy roste výstup zemí OPEC+, mohlo by dojít k výraznému přetížení trhu ve prospěch vyšších cen, alespoň krátkodobě.
Současně se mohou na scénu dostat čínské soukromé rafinérie, které často fungují mimo přísnější regulatorní rámec státních firem. Podle analytiků budou právě ony těmi, kdo může pokračovat v nákupech ruské ropy s výraznými slevami, zatímco státní giganti budou vyčkávat na jasnější politické indikace.
Ceny ropy reagovaly na vývoj prudkým růstem. Futures na Brent směřují k týdennímu nárůstu přes 7 %, i když se v pátek obchodovaly stabilně kolem 66 dolarů za barel. Přesto ceny zůstávají meziročně o 12 % nižší, protože trhy se stále obávají, že vyšší nabídka z OPEC+ nakonec převáží nad geopolitickými riziky.
Ruský prezident Vladimir Putin se snažil dopady sankcí zlehčovat s tím, že „Rusko má dostatečné nástroje, aby zvládlo tlak“, ale zároveň připustil, že omezení budou mít „vážné důsledky“. Moskva má nyní přibližně měsíc na to, aby našla nové přepravní, logistické a pojistné cesty, než sankce vstoupí v plnou platnost.
