Odvetné kroky Číny prohlubují největší obchodní konflikt posledních let. Trhy klesají, jednání váznou a svět se obává recese.
V sílící obchodní konfrontaci mezi Spojenými státy a Čínou přišla další rána – Peking oznámil zavedení 34% cel na veškeré zboží dovážené z USA, a to s účinností od 10. dubna. Oznámení přišlo jako přímá odpověď na předchozí rozhodnutí americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která zavedla novou sadu cel namířených proti čínskému exportu. Tento krok podle čínské Celní komise představuje eskalaci, která vážně narušuje mezinárodní obchodní řád.
Ve svém prohlášení čínská strana obvinila Spojené státy z porušování pravidel Světové obchodní organizace, šikanózního chování a vyvolávání ekonomické nestability. Zástupci Číny varovali, že jednostranná opatření Washingtonu nepoškozují jen Čínu, ale také samotné USA a celý světový dodavatelský řetězec. Podle Pekingu je současná strategie Trumpovy administrativy nezodpovědná a neudržitelná.
Tato nová vlna obchodního napětí zasáhla globální trhy jako blesk z čistého nebe. Ačkoliv se o možnosti odvetných kroků spekulovalo už několik dní, rozsah čínského opatření překvapil. Cla se mají týkat veškerého dováženého zboží z USA, což podle analytiků představuje obchodní tok v hodnotě stovek miliard dolarů ročně. Vzhledem k šíři záběru se dotkne nejen spotřebního zboží, ale i klíčových komponent a surovin.
Zatímco někteří zahraniční představitelé vyzývají k trpělivosti a pokračování jednání, jiné země zvažují vlastní odvetná opatření. Kanadský premiér Mark Carney například potvrdil, že Ottawa zvažuje zavedení obdobných cel na americká vozidla, což by mohlo mít vážné důsledky pro automobilový sektor. Vzniká tak riziko řetězové reakce protekcionistických opatření, která by mohla obchodní klima globálně ještě více zhoršit.
Z americké strany zazněla smíšená vyjádření. Prezident Trump sice na platformě Truth Social naznačil, že by mohl být otevřen jednání, zároveň ale jeho administrativní činitelé tvrdí, že cla jsou dlouhodobým opatřením. Do debaty se zapojil i jeho syn Eric Trump, který na sociálních sítích uvedl, že první strana, která projeví ochotu k jednání, nakonec zvítězí. V pozadí však roste tlak na rychlé řešení – analytici z Wall Street varují, že čas na smír je omezený.
Pokud se během dvou měsíců nenajde cesta k dohodě, hrozí americké ekonomice scénář stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnujícího růstu. Taková situace by mohla výrazně oslabit dolar, zpomalit investice a negativně ovlivnit i trhy práce.
A právě trhy reagují již nyní. Americké akciové indexy zažily v pátek nejhorší den od počátku pandemie Covid-19. Dow Jones klesl o přibližně 3 %, podobně ztrácely i indexy S&P 500 a Nasdaq. Asijské burzy šly dolů, japonský Nikkei odepsal 2,8 %, zatímco čínské trhy zůstaly zavřené kvůli státnímu svátku. V Evropě dopadla situace nejtvrději na německý index DAX, který spadl o 4,5 %, a celoevropský Stoxx 600 ztratil 4,6 %.
Zajímavé je, že prezident Trump i přes výrazné ztráty na burze zachovává optimismus. Ve svém prohlášení uvedl, že americká ekonomika je silná a že „trhy budou vzkvétat, akcie budou vzkvétat, země bude vzkvétat“. Tato slova mají uklidnit investory, ale skeptici je považují za přehnaně sebevědomá.
Zatím není jasné, zda se USA a Čína skutečně vrátí k jednacímu stolu. Zároveň se však ukazuje, že tvrdé obchodní kroky mají okamžitý a citelný dopad. Kromě přímých ekonomických ztrát se prohlubuje i geopolitické napětí a podlamuje se důvěra v multilaterální instituce, které mají v obdobných situacích sehrávat roli prostředníka.
V nadcházejících týdnech se tak bude rozhodovat nejen o podobě americko-čínských vztahů, ale i o budoucím směřování globální ekonomiky. Otázkou zůstává, zda převáží logika dialogu nebo síla cel. Svět mezitím sleduje vývoj s obavami a doufá, že kroky obou velmocí povedou spíše k řešení než k dalšímu rozkladu mezinárodního obchodu.
