Zlato se po třídenním výrazném poklesu cen opět dostalo výše, protože se na trh vracejí investoři nakupující při poklesu a vyčkávají na rozhodnutí Federálního rezervního systému ohledně úrokových sazeb. Předpokládá se, že americká centrální banka sníží sazby o 25 bazických bodů, což tradičně podporuje cenu zlata jakožto neúročeného aktiva, které se stává atraktivnějším v prostředí nižších výnosů dluhopisů a levnějších nákladů na financování.
Cena zlata se tak znovu přiblížila k hranici 4 000 USD za unci. Ještě minulý týden ovšem dosáhla historicky rekordních úrovní přesahujících 4 380 USD za unci, což byl výsledek zrychlených nákupů jak ze strany investorů, tak centrálních bank. Tento prudký růst byl však následně vystřídán přirozenou korekcí, kterou umocnila klesající poptávka po bezpečných aktivech ve chvíli, kdy se objevily signály možného uvolnění obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které je plánováno na čtvrtek, se nyní dostává do centra pozornosti trhů. Trump otevřeně hovoří o „velmi dobrém výsledku pro naši zemi i celý svět“, což naznačuje, že by mohlo dojít ke zmírnění napětí mezi oběma ekonomikami. To je faktor, který přirozeně snižuje poptávku po zajišťovacích aktivech, jako je zlato, protože investoři jsou v obdobích nižšího geopolitického rizika ochotnější přecházet k rizikovějším investicím.
Navzdory této korekci je však zlato v letošním roce stále přibližně o 50 % dražší. Hlavními motory růstu zůstávají agresivní nákupy centrálních bank – zejména těch z rozvíjejících se ekonomik – a takzvaný debasement trade, tedy strategie investorů vyhýbat se měnám a státním dluhopisům v obavách z rostoucích rozpočtových deficitů a dlouhodobé inflace. Obavy z fiskální neudržitelnosti a oslabení hodnoty fiat měn tak vedou část investorů ke zlatu jako formě dlouhodobého uchovatele hodnoty.
Zajímavý vývoj se však odehrává také na trhu burzovně obchodovaných fondů krytých zlatem. V pondělí investoři stáhli z největšího světového zlatého ETF – SPDR Gold Shares – zhruba 1 miliardu dolarů, což je nejvýraznější odliv od dubna. Tento pohyb se objevil v době, kdy celkové investice do zlatých ETF zaznamenávají největší pokles za posledního půl roku. Znamená to, že část investorů realizovala zisky po rychlém růstu cen, zatímco jiní vyčkávají na signály, které mohou přijít právě po rozhodnutí Fedu.
Christopher Wong, měnový stratég společnosti Oversea-Chinese Banking Corp., upozorňuje, že dlouhodobá role zlata jako zajištění proti politické a fiskální nejistotě zůstává nedotčena. Podle něj se nyní trh nachází ve fázi konsolidace, která by mohla připravit půdu pro další růst. Pokud se cena zlata udrží v pásmu 3 920–4 020 USD za unci, může to vytvořit pevný základ, z něhož by se mohlo zlato znovu vydat ke svým maximům.
Vývoj na trhu byl také jedním z klíčových témat na letošní konferenci London Bullion Market Association, která se konala v japonském Kjótu. Účastníci konference zůstali optimističtí a podle průzkumu mezi 106 z nich se očekává, že za rok bude cena zlata atakovat hladinu až 5 000 USD za unci. Tento výhled ukazuje na silnou víru investorů v dlouhodobý trend, který nezávisí pouze na bezprostředních makroekonomických datech, ale na celkovém posunu ve vnímání zlata jako strategického aktiva.
Aktuálně spotová cena zlata vzrostla o 1,1 % na 3 996,90 USD za unci, přičemž růst zaznamenalo také stříbro, platina a palladium. Dolarový index mezitím mírně posílil, což obvykle růstu cen zlata brání – i přesto však kov dokázal své zisky udržet.
