Ceny zlata se ve čtvrtek po předchozím prudkém růstu stabilizovaly, když trhy zpracovávaly nová inflační data z USA a zároveň sledovaly sérii důležitých rozhodnutí centrálních bank. Investoři tak alespoň krátkodobě přibrzdili po silné rally, která byla poháněna obavami o vývoj americké ekonomiky, měnovou politiku a rostoucí geopolitickou nejistotu. Zatímco zlato se drželo relativně stabilně, stříbro se mírně stáhlo z nedávných rekordních úrovní a další drahé kovy vykazovaly smíšený vývoj.
V dopoledních hodinách amerického obchodování spotová cena zlata mírně oslabila o 0,1 % na zhruba 4 336 dolarů za unci, zatímco futures kontrakty s únorovým dodáním se pohybovaly těsně nad úrovní 4 370 dolarů. Tyto pohyby naznačují spíše konsolidaci než změnu trendu, přičemž trh zůstává citlivý na jakékoli nové makroekonomické impulzy. Stříbro mezitím kleslo přibližně o 0,9 % na 66,31 USD za unci, čímž se vzdálilo jen nepatrně od středečního historického maxima 66,90 USD. Platina se naopak vydala opačným směrem a posílila o 0,6 %, když se přiblížila k hranici 2 000 USD za unci.
Trhy s kovy v posledních dnech čelily vybírání zisků poté, co prudce rostly v reakci na narůstající nejistotu kolem americké ekonomiky. Smíšené signály z trhu práce, otázky ohledně další likvidity a měnící se očekávání ohledně úrokových sazeb vytvořily prostředí, ve kterém investoři hledali bezpečnější přístavy. Právě zlato a další drahé kovy z této situace výrazně těžily.
Nejnovější údaje o inflaci v USA však část napětí alespoň dočasně zmírnily. Podle čtvrtečních dat Úřadu pro statistiku práce vzrostl index spotřebitelských cen v listopadu meziročně o 2,7 %, což představuje zpomalení oproti zářijovým 3,0 % a zároveň nižší hodnotu, než s jakou počítal trh. Ještě výraznější uklidnění přinesl jádrový index, který nezahrnuje potraviny a energie, a který meziročně vzrostl o 2,6 %, tedy znatelně méně, než se očekávalo.
Tato data byla o to významnější, že šlo o první komplexnější inflační statistiku zveřejněnou po listopadovém uzavření části vládních úřadů, které znemožnilo publikaci říjnových údajů. Trhy tak získaly aktualizovaný pohled na inflační dynamiku právě v období, kdy se diskutuje další směřování měnové politiky Federálního rezervního systému.
Inflace a trh práce zůstávají klíčovými proměnnými, které Fed při nastavování své politiky sleduje. Vedle samotných úrokových sazeb se však investoři obávají i širších makroekonomických scénářů, zejména možnosti stagflace, tedy kombinace vyšší inflace a rostoucí nezaměstnanosti. Právě tyto obavy v posledních týdnech výrazně podpořily poptávku po zlatě jako zajištění proti nejistotě.
Pozornost trhu se zároveň soustředila i na kroky dalších centrálních bank. Bank of England ve čtvrtek snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů, aby podpořila stagnující britskou ekonomiku. Evropská centrální banka naopak ponechala sazby beze změny, přestože data z eurozóny naznačují určitou odolnost hospodářství. Tento kontrast v měnových přístupech zvýrazňuje rozdíly v ekonomických cyklech jednotlivých regionů.
Další důležitou událostí je očekávané rozhodnutí Bank of Japan. Ta je v současném globálním prostředí výjimkou, protože trhy počítají s možným zvýšením sazeb o 25 bazických bodů. Tento krok by reagoval na přetrvávající inflaci v Japonsku a pokračující tlak na jen, přičemž centrální banka již dříve naznačila ochotu ke zpřísnění politiky.
Navzdory krátkodobé stabilizaci cen řada analytiků upozorňuje, že zlato má stále prostor k dalšímu růstu. Podle Nikose Tzabourase ze společnosti Tradu zůstává zlato podporováno strukturálními faktory, jako jsou nákupy centrálních bank v souvislosti s de-dolarizací, rostoucí fiskální deficity a snaha investorů diverzifikovat mimo hlavní měny. Pokud navíc americký dolar zůstane pod tlakem uvolněnějšího postoje Fedu, může to podle něj vytvořit příznivé podmínky pro další posilování zlata.
