Ceny zlata na začátku týdne výrazně posílily, když investoři reagovali na prudké zvýšení geopolitického napětí po americké vojenské operaci ve Venezuele. Zadržení prezidenta Nicoláse Madura americkými silami během víkendového zásahu vyvolalo okamžitou poptávku po bezpečných aktivech a zlato znovu potvrdilo svou roli klíčového útočiště v období politické a tržní nejistoty. Pohyb na trhu byl rychlý a razantní, což naznačuje, že investoři zůstávají mimořádně citliví na geopolitické impulzy.
Spotová cena zlata během asijského obchodování vyskočila o více než 2 % a dostala se nad úroveň 4 420 dolarů za unci. Americké futures na zlato s dodáním v březnu zaznamenaly ještě výraznější růst a přiblížily se hranici 4 435 dolarů. Tyto pohyby přišly v době, kdy se ceny zlata již nacházely v blízkosti historických maxim, dosažených na konci minulého roku. Po silném růstu v roce 2025, kdy zlato posílilo o více než 60 %, sice následovalo vybírání zisků, avšak aktuální vývoj ukazuje, že dlouhodobý růstový trend zůstává nedotčen.
Bezprostředním spouštěčem aktuální rally byla eskalace situace ve Venezuele. Američtí představitelé potvrdili, že Nicolás Maduro byl během operace v Caracasu zadržen a převezen do Spojených států, kde čelí dlouhodobým trestním obviněním. Jde o nejpřímější zásah USA ve Venezuele za poslední dekádu, který vyvolal ostré reakce části mezinárodního společenství a zvýšil obavy ohledně regionální stability v Latinské Americe.
Prezident Donald Trump označil zadržení Madura za rozhodující krok proti režimu, který opakovaně kritizoval, a uvedl, že Spojené státy chtějí zajistit bezpečný a řízený přechod moci ve Venezuele. Právě nejistota ohledně dalšího vývoje, možných protiopatření a širších geopolitických dopadů vedla investory k přesunu kapitálu do aktiv, která jsou tradičně považována za stabilní v krizových obdobích.
Zlato navíc těží i z příznivého makroekonomického prostředí. Trhy nadále počítají s tím, že americká centrální banka v průběhu letošního roku přistoupí ke snižování úrokových sazeb. Nižší sazby obecně podporují aktiva, která nenesou úrokový výnos, a zvyšují relativní atraktivitu zlata vůči dluhopisům nebo hotovosti. K tomu se přidávají pokračující nákupy ze strany centrálních bank, které v posledních letech výrazně navyšují své zlaté rezervy jako ochranu proti měnovým a geopolitickým rizikům.
Dalším faktorem podporujícím ceny zlata jsou obavy o globální hospodářský vývoj. Zpomalení růstu v některých velkých ekonomikách, vysoké zadlužení států a nejistota kolem mezinárodního obchodu vytvářejí prostředí, ve kterém investoři upřednostňují stabilitu před výnosem. Události ve Venezuele tento trend pouze urychlily a znovu připomněly, jak rychle se může geopolitická situace změnit.
Optimismus se přelil i do dalších segmentů trhu s kovy. Stříbro zaznamenalo nárůst o více než 4 % a dostalo se nad 76 dolarů za unci, čímž potvrdilo svou zvýšenou volatilitu v obdobích tržního napětí. Platina posílila dokonce o více než 5 % a přiblížila se hranici 2 150 dolarů za unci. Růst drahých kovů tak nebyl izolovaným jevem, ale součástí širšího pohybu kapitálu směrem k hmatatelným aktivům.
Silný růst zaznamenaly rovněž průmyslové kovy. Měď na Londýnské burze kovů posílila o zhruba 3 % a dostala se blízko 12 900 dolarů za tunu, zatímco americké futures na měď rovněž výrazně vzrostly.
Tento vývoj naznačuje, že část trhu zároveň sází na to, že geopolitické napětí nepovede k výraznému ochlazení globální poptávky, zejména v oblasti infrastruktury a energetiky.
Celkově tak aktuální vývoj potvrzuje, že zlato zůstává jedním z nejcitlivějších barometrů geopolitického rizika. Zásah USA ve Venezuele se stal katalyzátorem, který znovu oživil poptávku po bezpečném útočišti, a v kombinaci s příznivými makroekonomickými faktory posunul ceny drahých kovů směrem k historickým maximům. Pokud nejistota na geopolitické scéně přetrvá, zůstává prostor pro to, aby zlato i nadále hrálo klíčovou roli v portfoliích investorů.
