Ceny zlata v pondělí zaznamenaly mírný růst a dokázaly se odrazit od více než dvoutýdenního minima. Hlavními faktory, které podporují poptávku po drahém kovu, zůstávají pokračující geopolitická nejistota spojená s válkou mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň očekávání, jaké signály přinese nadcházející sympozium centrálních bankéřů v Jackson Hole. V 04:55 ET (08:55 GMT) se spotová cena zlata zvýšila o 0,4 % na 3 348,30 USD za unci, zatímco říjnové futures na zlato vzrostly o 0,3 % na 3 393,97 USD.
Minulý týden ceny zlata klesly na nejnižší úroveň od začátku srpna poté, co se prezident USA Donald Trump setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka vyvolala naděje na možnou mírovou dohodu s Ukrajinou, avšak konkrétní výsledky nepřinesla. Trh tak zůstal v napětí, protože jednání ukázala na složitost dosažení dohody a na přetrvávající geopolitická rizika.
Trump se nyní chystá na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s evropskými lídry přímo v Bílém domě. Podle dostupných zpráv bude americký prezident požadovat, aby Ukrajina přistoupila na určité územní ústupky ve prospěch Ruska, včetně vzdání se Krymu a snahy o vstup do NATO. To je však ze strany Kyjeva dlouhodobě odmítané. Poslední schůzka Trumpa a Zelenského skončila už v únoru bez konkrétního výsledku a atmosféra byla vyostřená. Nyní investoři čekají, zda nadcházející setkání přinese průlom, nebo naopak zvýší nejistotu.
Zvýšená poptávka po bezpečných aktivech, jakým je zlato, je tak pochopitelná. I když se celková ochota investorů riskovat v posledních dnech mírně zlepšila, přetrvávající riziko zhoršení konfliktu vede k tomu, že zlato zůstává atraktivním zajišťovacím nástrojem.
Další důležitou zprávou bylo zvýšení dlouhodobé prognózy ceny zlata ze strany UBS. Banka upravila svou projekci reálné ceny zlata z 2 200 USD na 2 800 USD za unci, což po započtení inflace odpovídá nominální hodnotě kolem 3 100 USD do roku 2030. Krátkodobé a střednědobé odhady sice zůstávají nezměněny, ale UBS očekává, že zlato v příštích čtvrtletích vytvoří nová cenová maxima. Poté by mohlo přijít určité oslabení na konci příštího roku nebo začátkem 2027, avšak podle banky nepůjde o výraznou korekci, která by ceny vrátila na úrovně z předchozích cyklů.
Stratégové UBS v čele s Jonim Tevesem vysvětlují, že revize směrem nahoru odráží strukturálně vyšší výrobní náklady i omezený růst nabídky zlata. Producenti se totiž spíše zaměřují na organickou expanzi a menší regionální konsolidace než na velké fúze a akvizice. To znamená, že produkce zlata poroste jen omezeným tempem. Současně se rozšiřuje investorská základna a zlato zůstává důležitým strategickým aktivem v době, kdy se globální obchodní a politické vztahy stávají méně stabilními.
UBS také upozorňuje na dlouhodobý význam zlata jako nástroje diverzifikace. V prostředí, kde přetrvávají geopolitická napětí a vysoká makroekonomická rizika, je podle banky zlato jedním z nejčistších způsobů, jak se zajistit proti nejistotě. Investoři proto mohou očekávat, že zlato si udrží silnou pozici v portfoliích i v dalších letech.
Vedle geopolitických faktorů se pozornost investorů tento týden upíná také k tradičnímu sympoziu centrálních bankéřů v Jackson Hole. Projev předsedy amerického Fedu Jeromea Powella by měl nastínit další směřování měnové politiky, především otázku snižování úrokových sazeb. Podle aktuálních dat z nástroje CME Fedwatch panuje více než 83% pravděpodobnost, že Fed v září sníží sazby o 25 bazických bodů. Je to sice méně než téměř stoprocentní jistota očekávaná ještě minulý týden, přesto trh stále počítá s blížícím se začátkem uvolňování měnové politiky.
Na očekávání Fedu má vliv i vývoj inflace. Vyšší než očekávaná inflace výrobních cen vyvolala obavy z dopadu Trumpových cel na ekonomiku. Přesto dolar v pondělí výraznější podporu nezískal a obchodoval se víceméně v úzkém pásmu.
Na trzích s ostatními kovy panovala smíšená nálada. Futures na platinu oslabily o 0,2 % na 1 343 USD za unci, zatímco stříbro posílilo o 0,4 % na 38,133 USD za unci. Naopak průmyslové kovy, jako je měď, se obchodovaly slaběji. Na Londýnské burze kovů klesly referenční futures na měď o 0,3 % na 9 750,53 USD za tunu, podobný pokles o 0,3 % zaznamenala měď i na americké burze COMEX. Poptávka po tomto klíčovém kovu byla ovlivněna slabými údaji o průmyslové výrobě a investicích do fixních aktiv v Číně, což je největší světový dovozce mědi.
Zlato se tak znovu ukazuje jako jeden z hlavních ukazatelů nálady na trzích – těží z nejistoty kolem konfliktu na Ukrajině, z očekávání ohledně Fedu i z dlouhodobé strukturální podpory ze strany investorů a producentů.
