Ceny zlata výrazně oslabily a přerušily předchozí růstovou sérii, když investoři reagovali na novou eskalaci rétoriky ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s konfliktem s Íránem. Trh, který ještě nedávno sázel na uklidnění situace, byl náhle konfrontován s tvrdšími výroky a zvýšenou geopolitickou nejistotou.
Spotová cena zlata klesla přibližně o 2 % na 4 665 dolarů za unci, zatímco futures kontrakty zaznamenaly pokles o 2,5 % na 4 692 dolarů. Tento vývoj znamenal konec několika dnů trvajícího růstu, který byl tažen návratem investorů do tohoto tradičního bezpečného aktiva. Zlato přitom v březnu zaznamenalo nejslabší výkonnost od roku 2008, což z něj učinilo atraktivní příležitost pro krátkodobé nákupy.
Hlavním spouštěčem aktuální korekce byla změna sentimentu po vystoupení Donalda Trumpa, který uvedl, že Spojené státy plánují v následujících dvou až třech týdnech výrazně zesílit vojenské operace vůči Íránu. Prezident zároveň neposkytl žádný konkrétní plán deeskalace ani řešení situace v klíčovém Hormuzském průlivu, který je zásadní pro globální dodávky ropy.
Tato kombinace faktorů vedla k prudkému růstu cen ropy, což následně posílilo očekávání, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Vyšší ceny energií totiž zvyšují inflační tlaky, což komplikuje situaci centrálním bankám. Investoři proto začali přesouvat kapitál do amerického dolaru, který je vnímán jako primární bezpečný přístav v obdobích nejistoty. Právě posilující dolar následně vytvořil tlak na ceny zlata, které se tradičně pohybují opačným směrem.
Ještě na začátku týdne přitom panoval na trzích optimismus ohledně možného uklidnění konfliktu. Investoři reagovali na signály naznačující diplomatické řešení a zlato díky tomu posilovalo. Trumpova rétorika však tento scénář rychle zpochybnila. Ekonom José Torres z Interactive Brokers uvedl, že trhy byly zklamány absencí konkrétních kroků směrem k ukončení konfliktu. Místo toho zazněla ostrá varování a hrozby další eskalace, což vedlo k okamžité reakci na komoditních trzích.
Ceny ropy během několika hodin prudce vzrostly, přičemž americká ropa WTI se posunula z úrovně kolem 97 dolarů až k hranici 114 dolarů. Brent, globální benchmark, následně posílil o více než 7 % na přibližně 108 dolarů za barel. Tento vývoj má zásadní dopad nejen na energetické trhy, ale i na širší makroekonomický výhled, protože vyšší ceny energií mohou brzdit ekonomický růst a zároveň udržovat inflaci na zvýšených úrovních.
Z pohledu dlouhodobější strategie však analytici upozorňují, že zlato si i nadále zachovává svou roli v portfoliích investorů. Joni Tevesová z UBS uvedla, že v následujících týdnech lze očekávat zvýšenou volatilitu a kolísání cen, protože trhy budou průběžně reagovat na nové geopolitické informace. Zároveň však zdůraznila, že kombinace inflačních rizik a geopolitického napětí nadále podporuje diverzifikaci směrem ke zlatu jako formě ochrany kapitálu.
UBS mírně upravila svůj výhled pro letošní rok a snížila průměrnou očekávanou cenu zlata na 5 000 dolarů z předchozích 5 200 dolarů. Na druhou stranu ponechala svůj cílový odhad pro konec roku na úrovni 5 600 dolarů, což naznačuje, že současný pokles může být spíše krátkodobou korekcí než změnou dlouhodobého trendu.
Vedle zlata zaznamenaly pokles také další drahé kovy. Stříbro oslabilo o více než 3 %, zatímco platina si naopak připsala mírný růst. Celkově tak trhy zůstávají pod vlivem kombinace geopolitických rizik, pohybů na energetických trzích a měnové politiky, která bude v následujících měsících hrát klíčovou roli.
