Ceny zlata se ve čtvrtek nadále snižovaly a prodloužily tak sestupný trend, který odstartoval zlepšující se globální sentiment v oblasti obchodu a silné výsledky technologických firem. V centru pozornosti investorů byla především čerstvá obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Japonskem, která zmírnila napětí na globálních trzích a zároveň posílila apetit po rizikovějších aktivech na úkor bezpečných přístavů, jakým je právě zlato.
Spotová cena zlata klesla v 09:00 GMT (05:00 ET) o 0,5 % na 3 369,40 USD za unci, zatímco futures na zlato odepsaly 0,7 % a obchodovaly se na 3 374,50 USD za unci. Pokles navázal na ztráty ze středečního obchodování, během něhož zlato po krátkém růstu opět ztratilo půdu pod nohama. Přesto se žlutý kov stále drží v poměrně stabilním obchodním pásmu 200 USD/oz, které sledujeme už několik měsíců. Pokusy o překonání rekordních maxim nad 3 500 USD za unci, která byla dosažena v dubnu, zatím selhávají.
Zlato pod tlakem: obchodní dohoda USA a Japonska mění náladu
Jedním z hlavních faktorů, které tlačí ceny zlata dolů, je čerstvě uzavřená obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Japonskem. Ta byla oznámena začátkem týdne a výrazně zmírnila obavy z nových cel. Namísto původně hrozících 25% cel na japonský export do USA se obě strany dohodly na 15% sazbě, což bylo investory vnímáno jako pozitivní krok směrem k širší stabilizaci mezinárodních obchodních vztahů. Tato dohoda zároveň vytvořila optimismus, že do 1. srpna – kdy mají vstoupit v platnost nová americká cla – dojde také k podobné dohodě mezi USA a Evropskou unií nebo Indií.
Kombinace zlepšující se obchodní atmosféry a dobrých výsledků technologických firem oslabuje poptávku po bezpečných aktivech. Investoři tak přesměrovávají kapitál zpět do akciových trhů a jiných rizikovějších tříd aktiv, čímž dochází k odlivu prostředků ze zlata, které typicky těží z nejistoty a averze k riziku.
Technologický sektor táhne náladu vzhůru, drahé kovy ustupují
Kromě obchodních zpráv sehrály významnou roli také firemní výsledky. Společnost Alphabet, mateřská firma Googlu, ve středu oznámila lepší než očekávané výsledky za druhé čtvrtletí, které podpořil růst poptávky v oblasti umělé inteligence. Tyto pozitivní zprávy podpořily růst akciových trhů a znovu utlumily zájem o defenzivní aktiva, včetně zlata, platiny a stříbra.
Spotová cena platiny klesla o 1,8 % na 1 428,35 USD za unci, zatímco stříbro oslabilo o 0,5 % a dosáhlo ceny 39,328 USD za unci. Oba kovy tak ztratily zisky, které si připsaly začátkem týdne. Drahé kovy jako celek čelí v prostředí zlepšující se rizikové nálady zvýšenému prodejnímu tlaku.
Opačným směrem se vydaly průmyslové kovy, které těží ze silnějšího výhledu pro globální ekonomiku. Futures na měď na Londýnské burze kovů vzrostly o 0,1 % na 9 932,85 USD za tunu, zatímco měď na burze COMEX přidala 1,3 % a obchodovala se za 5,8933 USD za libru. Tyto zisky naznačují, že investoři stále více věří v obnovení ekonomické aktivity a vyšší poptávku po základních komoditách.
Čína snižuje nákupy zlata, ale pomaleji než dříve
Zajímavý vývoj přichází také z Číny, jednoho z největších spotřebitelů zlata na světě. Podle údajů čínské státní asociace pro zlato klesla spotřeba zlata v první polovině roku 2025 o 3,5 % na 505,205 tun. Přesto je tento pokles mírnější než loni, kdy spotřeba za stejné období klesla o 5,6 %. Hlavním důvodem zůstává slabší poptávka po špercích, protože spotřebitelé váhají s nákupy při vyšších cenách.
Na druhou stranu pokles poptávky po špercích částečně kompenzuje institucionální poptávka, která zůstává silná. Investoři v Číně reagují na rostoucí ekonomickou a geopolitickou nejistotu tím, že nakupují fyzické zlato jako formu dlouhodobé ochrany hodnoty. Roli v tom hraje i údajný nárůst zlatých rezerv Čínské lidové banky, což naznačuje, že Peking nadále vnímá zlato jako strategické aktivum v době měnové nejistoty.
