Ceny ropy zůstaly v pondělí víceméně beze změny, a to i přesto, že v posledních týdnech procházely obdobím značné volatility. Klíčovým faktorem této stability je zmírnění napětí na Blízkém východě, které zpočátku vystřelilo ceny nad 80 dolarů za barel, ale s uklidněním situace se vrátily zpět k úrovni okolo 67 dolarů. Tato relativní rovnováha však zdaleka neznamená, že trh je bezstarostný – naopak, investoři zůstávají ve střehu kvůli několika zásadním rizikům, včetně nejistého výhledu globální poptávky a nadcházejícího rozhodnutí OPEC+ o srpnové produkci.
V pondělí se cena severomořské ropy Brent držela beze změny na úrovni 67,76 USD za barel. Aktivnější zářijový kontrakt dokonce mírně posílil o 17 centů na 66,97 USD. Americká lehká ropa WTI mezitím vzrostla o 9 centů na 65,61 USD za barel. Tento klid je však spíše oddechovým časem před dalším rozhodujícím vývojem, než známkou dlouhodobé rovnováhy.
Připomeňme, že během dvanáctidenního konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který začal 13. června izraelským útokem na íránská jaderná zařízení, ceny ropy prudce vzrostly nad 80 dolarů za barel. Jakmile se ale ukázalo, že konflikt se dále neeskaluje, trh opět vychladl a ceny se propadly zpět pod 70 dolarů. Tento vývoj ukazuje, jak silně jsou ceny ropy navázány na geopolitickou situaci, zejména na Blízkém východě.
Podle analytika UBS Giovanniho Staunova se trh nyní vrátil k „obchodování v rozmezí“ – tedy k prostředí, kde ceny kolísají v určitém pásmu bez jasného trendu. Tato situace bude podle něj pravděpodobně pokračovat, dokud nenastane nová událost, která výrazně ovlivní buď hospodářský růst, nebo dodávky ropy. Klíčovým bodem se může stát blížící se schůzka skupiny OPEC+ plánovaná na 6. července.
OPEC+ již v květnu, červnu a červenci postupně navyšoval těžbu o 411 000 barelů denně a očekává se, že podobné rozhodnutí padne i pro srpen. Čtyři zdroje obeznámené s vyjednáváním potvrdily agentuře Reuters, že toto navýšení je velmi pravděpodobné. Pokud se tak skutečně stane, mohlo by to vést k nárůstu zásob, především ve státech OECD. Jak upozorňuje analytik společnosti PVM Associates Tamas Varga, další růst zásob by mohl brzdit růst cen ropy.
Současně ale nelze říct, že by trh přetékal ropou. Navzdory plánovanému navyšování zůstává vývoz ze zemí OPEC+ poměrně stabilní a podle Staunova tak na trhu přetrvává určité napětí. Zásadní roli zde hraje fakt, že některé členské státy, které v minulosti překračovaly stanovené kvóty, nyní produkci snižují, čímž se celkový objem navyšuje méně, než by mohlo.
Situaci dále komplikuje nejistý výhled globální poptávky, a to zejména ze strany Číny, která je největším dovozcem ropy na světě. Podle několika analytiků včetně Priyanky Sachdeva z Phillip Nova je celková nálada na trhu stále pod tlakem obav z globálního zpomalení. Čínská ekonomika sice vykazuje určité známky oživení, ale spotřeba energie zůstává pod očekáváním, což investorům brání v agresivnějším růstu cenových předpovědí.
Navzdory výše zmíněným faktorům směřují ceny ropy ke druhému měsíčnímu růstu v řadě, každý o více než 5 %. Je to paradoxní situace – na jedné straně rostoucí produkce, geopolitické uvolnění a stagnující poptávka, na druhé straně stále určitá struktura nedostatku, očekávání investorů a psychologické hranice trhu.
Zda se ceny ropy v následujících týdnech pohnou směrem nahoru, nebo zůstanou v pásmu mezi 65 a 70 dolary, bude záviset zejména na rozhodnutí OPEC+ a vývoji na čínském trhu. Trh s ropou tak zůstává v rovnováze mezi očekáváním a realitou, mezi geopolitikou a ekonomikou. A to vše pod pozorným dohledem investorů, kteří i při minimálních pohybech cen sledují každé slovo představitelů kartelu nebo hospodářská data z Asie.
