Světové ceny ropy začátkem týdne zaznamenaly mírný růst, čímž vyrovnaly část předchozích ztrát. Hlavním faktorem na trhu bylo očekávané rozhodnutí OPEC+ o dalším navýšení těžby v září, které však obchodníci přijali bez výraznější nervozity. Pozornost se zároveň přesunula na geopolitické riziko v podobě možného přerušení dodávek ruské ropy do Indie a další sankční hrozby ze strany Spojených států.
Futures na ropu Brent se v pondělí obchodovaly o 11 centů výše na ceně 69,78 USD za barel, což představuje růst o 0,16 %. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 19 centů na 67,52 USD za barel, tedy o 0,28 %. Oba kontrakty přitom v předchozí seanci v pátek ztratily přibližně dva dolary na barel, což bylo důsledkem obav z vývoje světové ekonomiky a slabších makroekonomických dat z USA.
OPEC+ – tedy Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci – se v neděli shodli na dalším navýšení produkce o 547 000 barelů denně v září. Toto rozhodnutí navazuje na předchozí sérii zvyšování těžby, kterou kartel uplatňuje s cílem získat zpět ztracený podíl na trhu. Zároveň jde o výrazný krok směrem k úplnému zrušení mimořádného omezení těžby, které platilo v rámci pandemie a období nízké poptávky. Zvýšení těžby je doprovázeno i samostatným krokem Spojených arabských emirátů, které navýší vlastní produkci o 2,5 milionu barelů denně – to odpovídá přibližně 2,4 % celosvětové poptávky.
Analytici trhu však upozorňují, že dopad tohoto rozhodnutí může být omezený. Generální ředitel obchodní platformy Moomoo Australia Michael McCarthy uvedl, že trhy byly na tento krok připraveny a že komentáře zástupců OPEC+, podle nichž předchozí navýšení bylo dobře absorbováno – zejména v Asii – posilují důvěru v další stabilitu trhu. Také analytici Goldman Sachs očekávají, že reálný nárůst dodávek bude nižší, protože některé členské státy snižují těžbu po předchozím přečerpání limitů. Podle jejich výpočtů dojde ve výsledku k nárůstu o 1,7 milionu barelů denně.
Zároveň však trh zůstává obezřetný kvůli napětí kolem dodávek z Ruska a Íránu. Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením 100% sekundárních cel na společnosti, které kupují ruskou ropu. Tento tlak má donutit Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Některé ropné tankery s ruskou ropou, které směřovaly do Indie, již změnily kurz, jak ukazují data společnosti LSEG. To vyvolalo spekulace, že by Indie – dosud jeden z hlavních odběratelů ruské ropy – mohla změnit svou obchodní politiku.
Analytici ING vedení Warrenem Pattersonem varují, že pokud by indické rafinerie skutečně omezily nebo přerušily odběr ruské ropy, mohlo by to ohrozit až 1,7 milionu barelů denně. Tento výpadek by mohl eliminovat očekávaný přebytek na trhu ve čtvrtém čtvrtletí roku a případně i v roce 2026. V takovém případě by OPEC+ získal prostor pro další vlnu snižování produkce, až do objemu 1,66 milionu barelů denně.
Indická vláda však v reakci uvedla, že nemá v úmyslu zastavit dovoz ropy z Ruska. Dva vysoce postavení vládní činitelé agentuře Reuters potvrdili, že země bude i nadále nakupovat ruskou ropu navzdory hrozbám Washingtonu.
Mezitím se pozornost investorů obrací i k vývoji v USA, kde nové celní sazby zavedené Trumpovou administrativou vůči desítkám zemí vyvolávají obavy z dopadu na globální obchod a poptávku po palivech. Páteční zpráva o růstu zaměstnanosti v USA nedosáhla očekávání, což zvýšilo nejistotu ohledně síly americké ekonomiky a budoucí spotřeby energií.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer v neděli potvrdil, že většina nově uvalených cel zůstane v platnosti a nebude součástí ústupků při případných obchodních jednáních. Tato informace signalizuje, že celní tlak může být dlouhodobějšího rázu a bude nadále ovlivňovat trhy s komoditami včetně ropy.
Celkově lze říci, že i když zářijové zvýšení těžby OPEC+ zatím nevyvolalo cenový šok, trh s ropou zůstává křehký a výrazně citlivý na geopolitický vývoj. Otázky kolem budoucnosti ruského exportu, amerických cel a globální poptávky tak budou i nadále formovat vývoj cen v následujících týdnech.
