Ceny ropy se ve čtvrtek držely překvapivě stabilně, a to i přes zvýšené geopolitické napětí a obavy z negativních dopadů nové vlny cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco futures na ropu Brent mírně vzrostly o 4 centy na 70,23 USD za barel, americká WTI klesla jen o 1 cent na 68,37 USD za barel. Tento relativně klidný vývoj působí jako překvapení, vezmeme-li v úvahu tlak ze strany měnící se obchodní politiky, makroekonomické nejistoty a smíšených signálů z trhu.
Jedním z důvodů, proč ceny zůstaly stabilní, je oslabení amerického dolaru, který tradičně ovlivňuje cenu ropy. Jak uvedl Kelvin Wong ze společnosti OANDA, slabší dolar činí ropu levnější pro držitele jiných měn, což může stimulovat poptávku. V kombinaci se známkami silné spotřeby benzínu v USA a historicky vysokou aktivitou v globální letecké a nákladní dopravě tak vzniká protitlak vůči negativním očekáváním.
Mezi hlavní rizikové faktory ale patří Trumpovy nové hrozby cel. Ve středu pohrozil represivním clem ve výši 50 % na dovoz z Brazílie, přičemž se zároveň zaměřil na další strategické suroviny a technologie, jako je měď, polovodiče a farmaceutika. Dopisy s výzvami k jednání byly rozeslány Filipínám, Iráku a dalším klíčovým dodavatelům USA, včetně Jižní Koreje a Japonska. Tyto kroky mají potenciál zpomalit globální obchod, což by se mohlo promítnout i do spotřeby ropy.
Zároveň panují obavy, že Trumpova obchodní politika může znovu vyvolat inflační tlaky. Podle zápisu ze zasedání Federálního rezervního systému z poloviny června jen „několik“ úředníků uvažovalo o možnosti snížení sazeb již v červenci, právě kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům. Vyšší sazby přitom zvyšují náklady na úvěry a tím mohou snižovat poptávku po ropě, zejména v odvětvích náročných na energii, jako je doprava nebo průmysl.
Na druhé straně analytici upozorňují na to, že poptávka po benzínu v USA je stále silná. Podle Energetické informační agentury (EIA) vzrostla spotřeba benzínu minulý týden o 6 %, což znamená 9,2 milionu barelů denně. I to je signál, že domácí spotřebitelé zatím na vyšší ceny nijak dramaticky nereagují. K tomu se přidává i pokles zásob benzínu a destilátů, zatímco celkové zásoby ropy v USA se zvýšily. Tento mix faktorů naznačuje, že domácí trh zůstává relativně stabilní.
Globální aktivita v letectví je dalším pozitivním signálem pro ropný trh. Banka JP Morgan uvedla, že v prvních osmi dnech července dosáhl průměrný počet letů 107 600 denně, což je historické maximum. V Číně počet letů dosáhl pětiměsíčního vrcholu a aktivita v přístavech i v nákladní přepravě naznačuje trvalý růst. To vše jsou známky obnovující se globální poptávky po pohonných hmotách.
Zpráva JP Morgan také potvrdila, že růst globální poptávky po ropě dosahuje v průměru 0,97 milionu barelů denně, což je v souladu s předchozími prognózami. To naznačuje, že fundamenty trhu jsou stále pevné – přestože existují krátkodobé geopolitické nejistoty.
Další důležitou proměnnou zůstává produkce ropy ze strany OPEC+. Organizace a její partneři se chystají na další navýšení těžby v září. Zrušena mají být dobrovolná omezení produkce u osmi členů a Spojené arabské emiráty získají vyšší produkční kvótu. Otázkou ale zůstává, zda se tyto kvóty skutečně promění v reálné objemy na trhu. Podle Tonyho Sycamora ze společnosti IG některé země, například Rusko, čelí technickým problémům v těžbě kvůli poškozené infrastruktuře. A jiní členové kartelu své kvóty už nyní překračují, což omezuje flexibilitu dalšího růstu produkce.
Z pohledu investorů tak situace zůstává napjatá, ale nikoli krizová. Ceny se pohybují ve stabilním pásmu, ale hrozby z obchodní politiky a měnových zásahů centrálních bank mohou vývoj zvrátit. Kromě geopolitiky bude proto v dalších týdnech klíčové sledovat i data o spotřebě, inflaci a rozhodnutí OPEC+ o faktické realizaci plánovaného navýšení produkce.
